Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč; toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit. (Lukáš 19,1-3)
Zacheus touží po tom, aby mohl poznat Ježíše a mohl si ujasnit, s kým má tu čest. Nehledejme v tom zvědavost či vypočítavost. Vždyť on po Ježíši nic nechce. Chce se jen přesvědčit, kolik pravdy je na tom, co se o Ježíši povídá. Chce mít vlastní názor.
Mnoho lidí dnes odmítá Ježíše bez toho, že by se pokusili ho lépe poznat. Spokojí se s tím, co slyší od „většiny“, která v něho nevěří. Zavrhnou ho také a jdou s davem. Je to pohodlné a navíc při tom nehrozí, že budete vyčnívat z řady.
I Zacheus mohl Ježíše odmítnout. Pokud by naslouchal jen tomu, co říkaly židovské „elity“, tak nemusel hledat způsob, který by eliminoval jeho malou postavu. Prostě by Ježíše odmítl.
Tento celník se ale v životě řídil jednou dobrou zásadou: „Dřív než něco odmítnu, udělám si vlastní názor.“ To je něco, co bychom se od něj měli co nejrychleji přiučit.
Současné „elity“ pohrdají názorem nás „obyčejných“ lidí a tvrdí, že nejsme schopni poznat, co je dobré a zlé. Každodenní masáž v mediích se z nás snaží udělat stádo poslušných ovcí, které udělají to, co se jim řekne.
Zacheus znal „elity“ a věděl také, co o Ježíši říkají prostí lidé. Ještě předtím, než rozhodne o tom, jaký postoj k němu zaujme, si chce udělat vlastní názor. Proto hledá vhodné místo, odkud by Ježíše mohl pozorovat, vše pečlivě uvážit, a poté se rozhodnout, co s ním udělá – zda ho přijme nebo odmítne.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
