Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci. Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat. (Lukáš 9,1+2)
Lékař Lukáš si při svém popisu povolání učedníků všímá něčeho, co by mohlo uniknout naší pozornosti. Ježíš dává svým žákům sílu a moc. Dává jim něco, čím mohou vyhánět démony, a tím také léčit nemoci.
Připomíná, že příčinou mnoha našich onemocnění je zlo a hřích v našem nitru. A ještě hůř je, pokud jsme do svého nitra pustili „démony“ a dovolili jim, aby nás ovládali. V takovém případě jsme bezmocní a nejsme schopni se z této „posedlosti“ sami vymanit.
Posedlý člověk potřebuje zásah zvenčí – pomoc někoho, kdo je silnější než zlo, kterým je ovládán. Nebo pomoc člověka, kterému dal Bůh „moc vyhánět démony“. Jenže, zkuste dnes někomu říci, že na něj působí „síly zla“ nebo „ďábel“.
Moderní člověk na něco takového nevěří. Raději chodí k různým koučům, poradcům či psychologům. Kdo to nedělá, je v očích „lepších lidí“ divný. Proč? Opustili jsme křesťanství a s ním i Krista. Ježíš nám přitom nabízí mnohem víc než ti, kterým za jejich služby platíme horentní sumy.
Evangelium samo o sobě, pokud ho přijímám a věřím mu, přináší uzdravení. Jakmile uvěřím tomu, že mi Bůh odpustil mé hříchy a smazal mou temnou minulost, ustupují i nemoci, jejichž příčinou byla moje neschopnost vyrovnat s minulostí.
Zbavit zla mne může jenom Bůh. Jen on je mocnější než všechny síly zla. Bez něj nemám v boji se zlem šanci na vítězství.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
