Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“
Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“ (Lukáš 19,38-40)
Konečně nastal ten okamžik, na který se všichni těšili. Ježíš se blíží k branám Jeruzaléma. Lidé kladou na cestu své pláště a těší se, že je Mesiáš posvětí tím, když na ně šlápne oslátko, na kterém přijíždí přesně podle proroctví.
Lidé ho vítají jako krále. Farizeům v zástupu se to nelíbí. Takového Mesiáše odmítají – neodpovídá jejich představám. Místo, aby se přátelil s nimi, tak se raději setkává s hříšníky, celníky i obyčejnými lidmi a to se v jejich kruzích neodpouští.
Je tu ještě něco, co jim vadí. Dav doprovázející Ježíše je stále větší a hlučnější. Už není poznat, o co jde. Je jen slyšet provolávání slávy novému králi. Jestli to uslyší římští vojáci, mohla by místní posádka zasáhnout a byl by z toho masakr.
Farizeové proto žádají Ježíše, aby zasáhl. On jim ale dává najevo, že teď už je pozdě. Nastává chvíle kvůli které Ježíš sestoupil na náš svět. Blíží se zlomový okamžik v dějinách Země. Mesiáš se nestane králem Židů a nevyžene Římany. Zemře na kříži a třetí den vstane z mrtvých. Porazí tím ďábla i s jeho kamarádkou smrtí. To je svoboda, kterou Mesiáš přináší.
Bůh má plán na záchranu planety Země. Vše má svůj čas. Ježíš věděl, že zemře a vstane z mrtvých. To se naplnilo. Stejně tak se naplní i jeho slib, že přijde ještě jednou, aby vše dokončil a jednou provždy zničil zlo, hřích i ďábla a jeho kamarády.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
