V poslední době jsem z médií zjistil, že trpím úzkostnou poruchou a mělo by tudíž na mne být pohlíženo jako na postiženého. Invalidní důchod na to nejspíše nedostanu. I když, kdo ví. V Česku je možné skoro všechno.
Podíval jsem se na Wikipedii, kde jsem zjistil, že "fobie je úzkostná porucha charakterizovaná chorobným, bezdůvodným strachem z věcí nebo situací. Postižený si nesmyslný strach plně uvědomuje, ale není schopen ho vlastní vůlí potlačit. Fobie má svůj objekt, na který je vázána a podle kterého je také pojmenována. Existuje mnoho různých druhů fobií."
Na jiných stránkách jsem zase našel stručné přehledy některých druhů fobií. A tak jsem se dověděl, že mohu trpět astrofobií, což je prý chorobný strach z bouřky, blesku a podobných úkazů. Jenže já mám bouřky rád, takže to nebude můj případ.
Také bych mohl trpět tokofobií. Ale protože jsem muž, tak vlastně ne, protože je to chorobný strach ženy z porodu. Netrpím ani siderodromofobií, což je chorobný strach z vlaků a železnice. Ale nějakou dobu touto fobií trpěla moje žena, když přežila železniční neštěstí.
Na vojně jsme dost mluvili o radiofobii, protože to je chorobný strach z ozáření a někteří kamarádi, kteří pracovali na radiolokátorech, měli strach, že nebudou mít syny. Povídalo se tehdy, že tohle zařízení nějak způsobí, že máte jen dcery.
Nejvíc mne asi zaujala panfobie. Nádherná fobie. Protože při ní máte chorobný strach ze všeho. V Americe možná lidé trpí negrofobií, chorobným strachem z černochů. Ale také jsem našel jednu fobii, kterou jsem trpěl v pubertě. Je to erytrofobie, chorobný strach při červenání se.
Je zvláštní, že zatímco jeden člověk má eremofobii - chorobný strach z roho, že je sám, druhý zase může trpět demofobií, tedy chorobným strachem z lidí, když není sám.
Také jsem zjistil, že určitě nemám cibofobii, což je chorobný strach z jídla a ani androfobii, chorobný strach ženy z mužů. Ale od té doby, co jsem začal psát na blog, mi hrozí akrifobie, což je druh neurózy, při které má autor chorobný strach, že napsal něco nesprávně nebo nevhodně.
Díky médiím jsem se v posledních dnech dověděl, že zřejmě trpím jednou fobií, která se rychle rozmáhá po celé Evropě. Spolu s mnoha Evropany jsem údajně postižen islamofobií, způsobující chorobný a neodůvodněný strach z islámu.
Brzy se určitě začne hovořit o blogofobii, kterou snad ani nemusím vysvětlovat. A v diskuzi možná někdo napíše, že trpí fürstofobií.
Ve výčtu různých fobií bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Vynechal jsem například ablutofobii, acarofobii, acerofobii, achluofobii, acousticofobii, acrofobii a stovky dalších... Nejspíš jednou zjistíme, že na celé zeměkouli nenajdeme člověka, který nějakou fobií netrpí.
Když jsem tak pročítal seznamy všech možných i nemožných fobií, začal jsem mít takový vlezly, vtíravý a neodbytný pocit, že dostávám strach z fobií. Zjistil jsem, že se jedná o tzv. fobiofobii, což je strach ze strachu.
Asi budu muset navštívit odborníka. Třeba mi pomůže.
Tedy, jestli už sám není postižený něčím podobným.
