"Za každý dobrý skutek budeš náležitě potrestán!" Když jsem toto moudro slyšel poprvé, považoval jsem ho za dobrý vtip. Dnes už se mu nesměji, protože se stále více setkávám s tím, že to není humor, ale realita.
Apoštol Pavel mi připadá jako typický workoholik. Snad jen první tři roky po svém křtu, když se uchýlil do pouště, aby mohl o samotě promýšlet vše, co mu ještě nebylo jasné, se z toho vymykají. Pak už je to jen neustálá služba církvi, cestování z místa na místo, kázání pro křesťany, přednášky pro pohany i židy, stovky hodin věnované diskuzím s těmi, kteří měli jiný názor, ale chtěli znát i ten jeho.
V tom všem mne fascinuje, jak si Pavel dokáže všímat i práce ostatních. Není zahleděn sám do sebe. Nestal se z něho ani intelektuál odtržený od každodenní reality. V závěru svého dopisu prosí: "Pozdravujte Marii - tolik se pro vás napracovala!" (Římanům 16,6)
Křesťané v Římě mají pozdravovat Marii. Kterou? No přece tu pracovitou. Zajímavá charakteristika. Když jsem tato slova četl, vybavila se mi jména několika žen, které také považuji za výjimečně pracovité – maminka, manželka, tchyně...
Vzpomněl jsem si také na Lidku, která začala po sametové revoluci organizovat pomoc pro potřebné. Začalo to v době, kdy bylo potřeba pomoci těm amnestovaným, kteří neměli někde bokem ulitý podíl z lupu a najednou se ocitli na svobodě a nevěděli, jak s tou svobodou naložit.
Pak svou pomoc rozšířila na sociálně slabší obyvatele Frýdku-Místku. Brzy ji o spolupráci požádal magistrát a ona tuto výzvu přijala. Kdybyste jí v té době poslali dopis a na obálku místo adresy napsali "Lidka, co ve Frýdku pomáhá bezdomovcům", určitě by jí došel, protože taková Lidka byla v našem městě jen jedna.
Nevím, kolik bylo v Římě Marií, ale určitě více, protože to tehdy bylo běžné jméno. Mezi těmi Mariemi byla ale jen jedna, o které Pavel napsal: "tolik se pro vás napracovala!" Když Pavlův dopis došel do Říma, křesťané si ho společně četli na bohoslužbě. V místnosti možná sedělo více Marií. Když ale zazněl pozdrav z Pavlova dopisu, všechny oči se otočily jedním směrem. Všichni hned věděli, kterou Marii Pavel myslí.
Je dobře, když se naučíme ocenit obětavou práci druhých. Není to samozřejmost. Apoštol Pavel to uměl. Přál si, aby v křesťanském prostředí byla ochota pomáhat potřebným ceněna stejně, jako práce apoštolů a nebo zázračné uzdravování. Proto nechává jmenovitě pozdravovat i Marii, kterou popíše slovy: "tolik se pro vás napracovala".
Občas slýchám teologické rozpravy o tom, zda list Židům napsal Pavel nebo někdo jiný. Díky závěrečným pozdravům v listu do Říma jsem přesvědčený, že i list Židům napsal apoštol Pavel. Nakonec, posuďte sami, koho vám připomíná následující citát z tohoto dopisu: "Bůh není nespravedlivý, a proto nezapomene, jak jste se činem své lásky k němu přiznali, když jste sloužili a ještě sloužíte bratřím.
Toužíme jen, aby na každém z vás bylo vidět neutuchající horlivost až do konce, kdy se naplní naše naděje; proto neochabujte, ale vezměte si za vzor ty, kdo pro víru a trpělivost mají podíl na zaslíbení." (Židům 6,10-12)
Bůh umí ocenit naši službu druhým. Tomuto umění se naučil i apoštol Pavel. Myslím, že je nejvyšší čas, abych do této Boží školy nastoupil i já.
