Dlouho jsem si myslel, že Ježíš tato slova říká o „době temna“. O to větší bylo mé překvapení, když jsem si uvědomil, že adresátem je někdo úplně jiný.
Vím o tvých skutcích - podle jména jsi živ, ale jsi mrtev. Probuď se a posilni to, co ještě zůstává a je už na vymření! … Přece však máš v Sardách několik osob, které svůj šat nepotřísnily; ti budou chodit se mnou v bílém rouchu, protože jsou toho hodni.
Kdo zvítězí, bude oděn bělostným rouchem a jeho jméno nevymažu z knihy života, nýbrž přiznám se k němu před svým Otcem a před jeho anděly. (Zjevení 3,1-6)
Od smrti posledních reformátorů uplynulo pár desítek let. Jejich nadšení pro hledání evangelia v téměř zapomenuté Bibli se z církví, které založili, pomalu vytrácí. Zatímco pro předchozí generaci byla Bible zdrojem pravdy, v období, které symbolizuje církev v Sardách, se stejná kniha stává cílem útoků nepřátel zvenčí i zevnitř.
Situace vypadá beznadějně. Zdá se, že tím, kdo vítězí, není „Beránek,“ ale „drak“. Ježíš přesto věřící ujišťuje, že ví o těch, kteří se drží „Božího slova“ navzdory všem útokům, kterým je vystavena Bible i její vyznavači.
Všem těmto „věrným“ Ježíš slibuje, že jejich jméno zůstane v knize života – v databázi těch, kteří získali občanství v Ježíšově nebeském království. S touto jistotou mohou žít i umírat, a s touto jistotou jednou vstanou i k věčnému životu.
Bože, toužím po tom, aby i mé jméno zůstalo v knize života. Dej mi, prosím, odvahu i sílu držet se Tvých slov i principů.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Jsem to stále já ...
