Kamarádka mi poslala vtípek. Na fotce je německý dopravní policajt s radarem a říká: „417 km/h? Tak to mě Passer.“
Pro ty, kteří neví o čem je řeč, byla to vtipná reakce na zprávy o tom, že německá policie vyšetřuje Radima Passera za jeho jízdu po dálnici, během které se jeho Bugatti Chiron řítilo rychlostí 417 km/h. Jelikož řidiče této „Bugatky“ znám a vtip se mi líbil, sdílel jsem ho na FB.
Vím, že jsme národem, v němž má spousta lidí stále smysl pro humor, a tak jsem věřil, že tuhle skupinu mých FB přátel potěším.
Pod obrázkem se rozvinula diskuse. Jedni Radima bránili, druzí mu spílali. Jen málo z těch, co se do této diskuse zapojili, si uvědomilo, že ta fotka nechce hodnotit, ale pokouší se jen o vtipný komentář toho, co se stalo.
O této „projížďce“ po německé dálnici si můžeme myslet své. Můžeme ji odsoudit jako hazard pana Passera se životem svým i těch, kteří byli předjížděni. Je ale také možné se na to dívat očima kluka, který si chce něco dokázat. Nebo si řekneme, že nám jsou móresy takových zbohatlíků ukradené, protože máme úplně jiné starosti.
Já osobně nesouzním s podobným jednáním. Přesto bych těm, kteří Passera odsuzují, připomněl slova Ježíše Krista, ve kterého Radim věří. Když k Ježíši přivedli ženu, která byla přistižena při cizoložství, vůbec nesnižuje její hřích, ale jejím žalobcům řekne: „Kdo z vás je bez viny, hoď na ni první kámen!“
Nikdy jsem nejel rychlostí 417 km/h. Nedávno jsem ale jel po dálnici během předjíždění kolony kamionů s mou starou Fabií skoro 170 km/h. Přemýšlím, kdo víc hazarduje, zda řidič Bugatti Chiron při rychlosti 417 km/h, nebo řidič staré Škodovky při 170 km/h, a dochází mi, že já bych ten první kámen hodit neměl.
Nevím, kdo vymyslel onen vtip, který mne dovedl k tomuto zamyšlení, přesto mu děkuji. Je to fajn, že se umíme zasmát i vážným věcem. To odlehčení nám nejen na chvíli rozjasní tvář, ale může nám pomoci nastavit zrcadlo, a pak ten kámen, který už držíme v ruce, raději položit na zem a přenechat soud Bohu (nebo, chcete-li, vyšší moci).
