Od zničení Sodomy už uplynul rok. Lot se svými dcerami žil v jeskyni, kde se jeho dcerám narodili synové, které zplodily se svým otcem. Také v Abrahamově rodině se všichni chystají na velkou událost. Jeho žena Sára totiž čeká dítě. Její bříško roste a Abraham se těší na okamžik, kdy se narodí zaslíbený syn.
V knize Genesis o tom můžeme číst: Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a splnil jí, co slíbil. Sára otěhotněla a Abrahamovi, ačkoli byl stár, porodila syna v čase, který mu Bůh předpověděl.
Abraham dal svému narozenému synu, kterého mu Sára porodila, jméno Izák.
Když mu bylo osm dní, Abraham svého syna Izáka obřezal, jak mu Bůh přikázal. Abrahamovi bylo sto let, když se mu syn Izák narodil.
Tu Sára řekla: "Bůh mi dopřál, že se mohu smát. Se mnou ať se směje každý, kdo o tom uslyší." A dodala: "Kdo by byl Abrahamovi řekl, že Sára bude kojit syny? A přece jsem mu porodila syna, ačkoli je stár." (Genesis 21,1-8)
Z toho, co už o Abrahamovi a jeho ženě víme, je patrné, že problém v tomto případě nebyl na straně patriarchy. Byla to Sára, která devadesát let trpěla neplodností. Po celou dobu, co byla vdaná, se snažila otěhotnět. Vzdala to teprve tehdy, když už neměla pravidelný ženský cyklus.
Krátce před tím, než oslavila devadesáté narozeniny, je navštívil Hospodin se dvěma anděly. Přišli vlastně za Abrahamem, který pro ně s její pomocí připravil hostinu. Diskutovali tehdy o různých otázkách. Pak, když pojedli, poděkovali za pohoštění, a zvedli se, aby se mohli vydat na další cestu. V té chvíli Hospodin řekl, že až se příště staví na návštěvu, bude mít Abrahamova manželka syna.
Sára se těm slovům smála, jenže Hospodin trval na svém a jeho slova se vyplnila. Sára mu nakonec uvěřila a spolu s Abrahamem se snažili, aby se slib mohl naplnit. Jednoho dne ucítila, že se v jejím těle odehrává něco, co do té doby nepoznala. Okamžitě si vybavila Hospodinova slova. Ten den se začala těšit na narození svého syna a každé ráno vstávala s písní vděčnosti.
Teď se ten malý narodil a dostal jméno Izák, což také znamená Smíšek. Radost a vděčnost, kterou po celou dobu těhotenství prožívala Sára, se přenesla na jejího syna. Už od narození byla jeho tvář skoro pořád radostná a úsměv k němu prostě patřil.
Dlouhá léta se Sára moc nesmála. Trápila ji její nenaplněná touha po dítěti. Teď se konečně může smát. Má syna, který bude Abrahamovým dědicem a podle Hospodina z něj jednou povstane velký národ, na kterém spočine Boží požehnání.
Tenhle příběh mne vždy vede k přemýšlení o Bohu. Hospodin slyší modlitby, které k němu vysíláme. Slyší je, ale má svůj čas pro jejich naplnění. Bible neříká, v kolika letech se Sára vdala. V té době se dívky vdávaly brzo a tak je možné, že od chvíle, kdy Sára zjistila svou neplodnost, do narození Izáka uplynulo tři čtvrtiny století. To je dlouhá doba.
Věřím, že se Sára každý den modlila a prosila Boha, aby jí dal dítě. Pak jednoho dne zjistila, že už nemá šanci. Její ženský cyklus ustal a ona už Boha za dítě neprosí. Možná to pro ni byla úleva. Až do té chvíle každý měsíc čekala, zda se její prosby konečně naplní, a stále nic. Teď už z ní to neustálé napětí spadlo...
Hospodin ale její prosby slyšel. Její mateřskou touhu naplnil až ve chvíli, kdy jí muselo být jasné, že to nebyla náhoda, ale zázrak. Bůh se k ní sklonil a nejenže ji zbavil neplodnosti, ale také její tělo "vrátil" o několik let nazpět. Sára je konečně matka a ví, že je to jen díky velké Boží moci. Hospodin konečně vyslyšel její prosby. Tři čtvrtiny století trvající modlitba přinesla své ovoce.
Jaký je Bůh, ve kterého věřila Sára? Co se tu dovídáme o Hospodinu? Opět mne napadají jen samé superlativy. Je báječný, jedinečný, mocný. Je pánem času i pánem lidského těla. Má moc udělat to, co je z našeho lidského hlediska nemožné. Je to Bůh, jehož slovo má moc. Bůh plní každý slib, který dal.
V Bibli můžeme číst spoustu zaslíbení. Mnohá z nich vypadají stejně nesplnitelná, jako to, které dal Hospodin devadesátileté Sáře. Mohu se smát, nebo uvěřit a dát Bohu šanci je naplnit.
