Smrtící chamtivost

        Je ráno. Den po prohrané bitvě u města Aj. Jozue všechny svolává ke svatostánku. Znovu se ptá, zda se dobrovolně přizná ten, kdo zavinil včerejší porážku. Opět všichni mlčí.

Kdo za to může?
        Po chvíli Jozue prohlásí, že čas milosti pro viníka vypršel. Kdyby se sám přiznal a prosil Hospodina o milost, zachránil by život sobě i své rodině.
        Pak zazní rozkaz: "Budete přistupovat po kmenech. Kmen, který Hospodin označí, bude přistupovat po čeledích. Čeleď, kterou Hospodin označí, bude přistupovat po domech. Dům, který Hospodin označí, bude přistupovat po mužích. Ten, kdo bude označen, že si přisvojil věc propadlou klatbě, bude spálen se vším, co mu patří, protože přestoupil Hospodinovu smlouvu a dopustil se v Izraeli hanebnosti.«"(5)
        Všichni poslechnou a začínají přicházet kmen po kmeni. "Losem byl označen kmen Judův. Rozkázal, aby přistupovala judská čeleď. Označena byla čeleď Zerachejců. Rozkázal, aby přistupovala zerašská čeleď po mužích. Označen byl Zabdí. Pak rozkázal, aby přistupoval jeho dům po mužích. Označen byl Akán, syn Karmího, syna Zabdího, syna Zerachova z pokolení Judova."(6) Viníkem je Akán.

Přísný, ale zasloužený trest
        Začíná výslech. Po chvíli Akán přizná: "Ano, zhřešil jsem proti Hospodinu, Bohu Izraele; učinil jsem toto: Viděl jsem mezi kořistí jeden pěkný šineárský plášť, dvě stě šekelů stříbra a jeden zlatý jazyk o váze padesáti šekelů. Vzplanul jsem žádostí a vzal jsem si to. Je to ukryto v zemi uvnitř mého stanu a stříbro je vespod."(7)
        Všichni se dívají na svého vůdce a čekají, co udělá. Vidí, jak mu po tváři tečou slzy. Teď, když konečně vešli do zaslíbené země, musí vydat rozsudek smrti. Jozue posílá několik mužů, aby přinesli zakopaný poklad. Pak se všichni vydávají na smutný pochod. Ubírali se vzhůru do doliny Akóru. Nesli vše, co patřilo Akanovi a jeho rodině.
        Když přišli na místo, Jozue prohlásil: "Zkázu, kterou jsi uvalil na nás, nechť uvalí Hospodin v tento den na tebe."(8) Všichni mlčí. V jejich tvářích je vidět zděšení. Akán, který měl největší podíl na smrti třiceti šesti bojovníků musí zemřít.
        Jozue pak následující události popsal slovy: "Všechen Izrael jej kamenoval; spálili je a zaházeli je kamením. Navršili nad ním velkou hromadu kamení; je tam až dodnes. A Hospodin upustil od svého planoucího hněvu. Proto se to místo jmenuje Emek Akór (to je Dolina zkázy) až dodnes."(9)
        Hospodin při této příležitosti znovu připomíná, že hříšník musí počítat s následky svého jednání. Apoštol Pavel později napíše: "Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu."(10) Pokud si hříšník svůj hřích uvědomí a vyzná ho před Bohem, nemusí se vzdát naděje na věčný život. Pokud ale zmešká dobu milosti jako Akan, dopadnou na něho důsledky jeho jednání v plné ničivé síle.

Zničení města Aj
        Izraelci poslechli Hospodina a odstranili ze svého středu člověka, kterého jeho chamtivost dovedla k tomu, že se dotkl pokladů, které propadly klatbě. Bůh je hned nato vybízí: "Neboj se a neděs. Vezmi s sebou všechen bojeschopný lid a vytáhni proti Aji. Hleď, vydal jsem ti do rukou ajského krále i jeho lid, jeho město i jeho zemi."(11)
        Jak Hospodin slíbil, tak se i stalo. Město bylo dobyto. Jozue pak jako symbol vděčnosti postavil Hospodinu oltář.
________________
(5)Joz.7,14-15; (6)Joz.7,16-18; (7)Joz.7,20-21; (8)Joz.7,25; (9)Joz.7,25-26; (10)Římanům  (11)Joz.8,1;

Autor: Vlastík Fürst | čtvrtek 11.4.2013 18:00 | karma článku: 5,34 | přečteno: 93x
  • Další články autora

Vlastík Fürst

Andreji, ty jsi komik

31.5.2024 v 9:01 | Karma: 26,97

Vlastík Fürst

Ústavní soud a změna pohlaví

22.5.2024 v 15:15 | Karma: 13,13