V poslední době probíhá bouřlivá diskuze o příručce pro učitele, kterou vydalo ministerstvo MŠMT pod názvem "Sexuální výchova – vybraná témata". Podle autorů má být jejím cílem výchova ke zdraví.
Podle mne by sexuální výchova měla začínat doma, protože jen rodiče, pokud se o to snaží, jsou schopni vnímat vyspělost svého dítěte. Na podobné téma jsem vloni napsal článek "Více soch je sousoší, více žen soužení".
Máme dva dospělé syny. Není to ale zase tak dávno, co jsme s nimi prožívali jejich objevování vlastní sexuality. Mohu říci, že to bylo občas i hodně veselé.
Vzpomínám si na chvíli, kdy nám večer na zem vypadl z krabičky kondom ve stříbrném balení. Ráno ho našel pětiletý syn. "Mami, to je dědečkův lék?" ptal se a máma ho nechala při tom, protože na podobnou otázku nebyla připravená. (Děda totiž užíval Anacid na žáhu a eho balení se hodně podobalo tomu, co našel syn v ložnici.) Oba jsme pak uvažovali, co odpovíme, až...
Jednou zůstali oba dva kluci doma sami. Jak se tak nudili, našli v mém nočním stolku větší balení prezervativů. Zvědavost byla silnější než obavy z možných následků. Rozbalili asi patnáct kousků, roztáhli je a pak ty zvláštní balónky chtěli nafukovat. Jenže v tom uslyšeli zvuk našeho auta. Počkali, až jsem zajel do garáže a pak vše vyhodili z okna.
Venku foukal vítr a tak roztažené, nenafouknuté balónky přistály na sousedově živém plotu, kde zůstaly viset jako vánoční ozdoby. Soused, který se o chvíli později vracel z hospody, nevěřil svým vlastním očím. Když mu konečně došlo, která bije, zazvonil na mne, abych se šel na něco podívat.
Byl to chlap, tak to nebral jako tragédii. Vše jsme spolu uklidili a on při tom řekl pár košilatých vtipů, načež jsme se v dobrém rozešli.
Během těch pár minut, co jsem se sousedem uklízel, jsem se stačil uklidnit a také připravit, jak klukům vysvětlím, že tyhle mastné balónky neslouží k nafukování, ale k něčemu úplně jinému...
Podobných příhod bylo víc. Když měl syn první poluce, přišel ke snídani jako hrdina se slovy: "Už bych se mohl oženit!" Protože jsem tehdy nebyl doma, manželka s ním probrala, jestli by chtěl mít takového tatínka, který by ještě chodil do školy a nevydělával žádné peníze. Uznal, že na ženitbu by to ještě nebylo a já pak večer obdivoval moudrost mé ženy.
Sexuální výchova by měla začínat doma. Jenže vždy nezačíná. Proto je prospěšné, když ji děti dostanou ve škole. Měla by ale více vycházet z výzkumů dětských psychologů, než z názorů pana doktora Uzla. Je určitě populární, ale mám obavy, že jemné dětské duši zas tak moc nerozumí.
Možná by pan ministr Dobeš měl raději zmiňovanou a tolik kritizovanou příručku vydat ještě jednou. Tentokrát v úpravě pro rodiče, kteří by své děti v této oblasti rádi vzdělávali, ale neví jak na to.
Každý učitel, který bude tento předmět vyučovat, by jistě přivítal spolupráci s rodiči svých žáků. Pak by se možná podařilo naplnit hlavní cíl téhle aktivity – vychovat naše děti k odpovědnosti za své zdraví.
A o to by nám všem mělo jít. Bez ohledu na to, co si o sexuální výchově myslíme.
Pokračování v článku: Budou se děti ve škole učit i bezpečnému fetování?
