Dnes si uděláme malý výlet do 6.století před Kristem. Babylón padl a na jeho místo nastoupili médští a perští králové. Židům se konečně plní jejich očekávání. Po sedmi desetiletích dostávají svobodu.
V knize kněze Ezdráše, (hebrejskému עזרא lépe vyhovuje výslovnost Ezra) je popisována slavnost, kterou zorganizovali Židé na oslavu dostavení chrámu a obnovení služeb v něm. Jak tato oslava vypadala? Přečtěme si o tom přímo v Bibli: Dům byl dostavěn třetího dne měsíce adaru a v šestém roce kralování krále Dareia. I slavili Izraelci, kněží, levité i ostatní synové přesídlenců s radostí posvěcení domu Božího.
Při posvěcení Božího domu obětovali sto býků, dvě stě beranů, čtyři sta beránků a jako oběť za hřích celého Izraele dvanáct kozlů, podle počtu izraelských kmenů.
Ustanovili kněze podle tříd i levity podle skupin, aby vykonávali v Jeruzalémě bohoslužbu, jak je psáno v Knize Mojžíšově.
Potom čtrnáctého dne prvního měsíce slavili synové přesídlenců hod beránka. Kněží i levité se do jednoho očistili. Všichni byli čistí. Zabíjeli velikonočního beránka pro všechny syny přesídlenců, pro své bratry kněze i pro sebe. I jedli Izraelci, kteří se vrátili z přesídlení, i každý, kdo se k nim připojil a oddělil od nečistoty pohanů v zemi, aby se dotazoval Hospodina, Boha Izraele.
Po sedm dní slavili s radostí slavnost nekvašených chlebů, protože Hospodin jim způsobil radost, když jim naklonil srdce asyrského krále, aby je podpořil při díle Božího domu, domu Boha Izraele. (Ezdráš 6,15-22)
Na tomto textu se mi líbí spojení starých obřadů s aktuální radostí z Božího požehnání a ochrany. Židé se s radostí vracejí k tomu, co bylo na více jak sedmdesát let přerušeno vpádem babylónských vojsk a následným vystěhováním ze zaslíbené země.
Po pádu Babylónu dostali Židé možnost se vrátit zpět do své země. Ale většina už se ve svých nových domech zabydlela natolik, že se jim vracet nechtělo. Vyšla jen malá hrstka. Ta začala s obnovou zničené země. Později začali opravovat brány zničeného Jeruzaléma a nakonec se pustili do stavby nového chrámu.
V té době se vrátila další vlna utečenců, aby jim v tom pomáhala. V roce 515 před Kristem je chrám konečně v takovém stavu, že v něm mohou začít pravidelné náboženské obřady. Chrám začíná znovu pulzovat pravidelným životem. I když úplně dostavěn bude až v roce Herodem velikým 15.let před Kristem.
Židovská slavnost trvala sedm dnů. Byli šťastní, protože "Hospodin jim způsobil radost". Zkus dnes přemýšlet o tom, čím ti udělal Hospodin radost v posledním týdnu. A pak ho za to chval. Vděčnost patří k sobotě. Je to den, kdy spolu s námi chce odpočívat i její pán – Ježíš Kristus.
