Každý, kdo propouští svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; kdo se ožení s tou, kterou muž pustil, cizoloží. (Lukáš 16,18)
Bible jasně hovoří o tom, že rozvod není nejlepším způsobem, jak vyřešit většinu problémů mezi mužem a ženou. V Ježíšově době byl ale rozvod mezi Židy něčím, nad čím se nikdo až zas tak moc nepodivoval.
Už v ráji bylo manželství prohlášeno za celoživotní svazek muže a ženy. Jenže pak se do toho vložil hřích a to, co mělo být požehnáním, se někdy stává peklem. Mojžíš později přišel s tím, že v některých případech může muž propustit svou ženu a pak se znovu oženit.
Přičinliví zákoníci pak postupně vytvářeli seznam toho, co vše může být důvodem k propuštění manželky. Dostala se na něj údajně i připálená polévka.
Ježíš vstupuje do této praxe a prohlásí, že jediným důvodem pro rozvod je nevěra jednoho z manželů. Vše ostatní prohlásí za cizoložství.
Stvořitel ví, co nám přináší štěstí. Dobře ví, že když neposlouchám rady svého tvůrce, připravuji se o štěstí, které bych mohl prožívat celý život s tou jednou nebo s tím jedním. Potvrzují to i výzkumy. Lidé žijící celý život v jednom fungujícím a kvalitním vztahu jsou šťastnější než ti, kteří své partnerky nebo partnery střídali. Platí to i o jejich spokojenosti v sexualitě.
Rád připomínám slova Mirka Černého: „Je-li mnoho soch sousoší, pak mnoho žen je soužení!“ A platí to i o mužích, pokud je jich v životě ženy více. Ježíš ví, co říká, a nemluví o tom proto, aby nám bránil ve štěstí. Naopak, on nám ho přeje.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
