Náš národ má nádherné pohádky, díky kterým se děti učí, jak dobro vítězí nad zlem. Problém je v tom, že když děti vyrostou, dojdou k názoru, že to tak je jen v pohádkách.
V synagóze byl člověk, který byl posedlý nečistým duchem; ten vzkřikl velikým hlasem: „Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží.“ Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“ Zlý duch jím smýkl doprostřed a vyšel z něho, aniž mu uškodil. (Lukáš 4,33-35)
Při čtení Bible se často setkáváme s „démony“ nebo také „nečistými duchy“, kterým v lidové řeči říkáme čerti. Díky pohádkám se ale spousta lidí domnívá, že tyto „temné síly“ neexistují, a pokud ano, přechytračí je i hloupá Káča.
Ježíš se s jedním démonem setkává v „kostele“. Jako každou sobotu zašel do synagogy na bohoslužbu. Myslím, že je to překvapivá informace. Do kostela chodíme, abychom se tam setkali s Bohem, a najednou tu čteme, že se tam můžeme setkat i s ďáblem. To není vůbec dobrá zpráva.
Při své práci se setkávám s lidmi, kteří podcenili moc „démonů“, a podobně jako ten člověk v synagóze se dostali do stavu, který Bible nazývá „posedlostí“. Ztratili svobodu a stali se loutkou, ovládanou „čertem“, který je zcela ovládl.
V tom dnešním textu je i dobrá zpráva. Bůh je mocnější než „Lucifer“. Má moc nás vysvobodit z naší posedlosti a vrátit nám svobodu. Může to ale udělat jen když mu to dovolíme.
Bože, uč mne brát zlo vážně. Zařadím-li „čerty“ do kategorie pohádek, prohraju. Díky, že mi pomáháš a vracíš svobodu.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Světská slává - polní tráva ...
