Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem, budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.
Dnešní text (Lukáš 12,52+53) Bible bývá často špatně chápán. Mnohokrát jsem slyšel, že Ježíš rozděluje rodiny. Je to pravda? Opravdu můžeme z úpadku role rodiny ve společnosti vinit křesťanství?
Myslím, že něco takového nemůže myslet vážně nikdo, kdo zná alespoň trochu Bibli a Ježíšovo učení. Bible obsahuje mnoho rad pro rodiče i děti, můžeme v ní číst i to, co máme dělat, když přicházejí krize. Ježíš také jasně říká, že rozvod není tím nejlepším řešením.
Ježíš klade velký důraz na odpuštění. Petr se ho zeptal, zda postačí, když svému bližnímu odpustí sedmkrát za den. Ježíš mu odpověděl: "Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesát sedmkrát." (Matouš 8,22) Apoštol Pavel k tomu později dodá: „Hněváte-li se, nehřešte. Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce.“ (Efezským 4,26) Křesťan tedy nemá být tím, kdo rozbíjí rodiny.
Přesto se stává, že našim blízkým může naše víra natolik vadit, že se proti nám postaví. Ježíš na to upozorňuje předem. Máme s tím počítat a nemáme se na ně za to hněvat. Většinou to z jejich strany není míněno zle. Jen se o nás bojí. Mají strach, aby jim nás naše víra nevzala.
Pokud je příčinou tohoto „rozdělení“ obava o náš vztah, většinou brzy odezní, když naši blízcí poznají, že je díky naší víře milujeme víc než dříve. Skutečná víra v Ježíše totiž učí lásce.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
