Nepatřím k odvážným lidem. Možná i proto mám rád příběhy o lidech, kteří tuto vlastnost mají. No, a ještě raději mám vyprávění s dobrým koncem.
Po uplynutí deseti dnů se ukázalo, že jejich vzhled je lepší; byli statnější než ostatní jinoši, kteří jedli královské lahůdky. Opatrovník tedy odnášel jejich lahůdky a víno, které měli pít, a dával jim zeleninu. A Bůh dal těm čtyřem jinochům vědění a zběhlost ve veškerém písemnictví a moudrosti. Danielovi dal nadto porozumět všem viděním a snům. (Daniel 1,15-17)
Daniel se vzepřel snaze Nebúkadnesara, který chtěl mladé Judejce v rámci převýchovy zbavit jejich tradic a víry. Židovský mladík spolu se třemi kamarády proto odmítl jíst pokrmy, které byly zasvěceny babylónským božstvům. Místo vybraných pokrmů jedli jen zeleninu.
V textu čteme, že jejich odvaha byla odměněna. Král zjistil, že tihle čtyři předčí ve vědomostních testech všechny ostatní studenty jeho prestižní dvorní university.
Jak jsem psal v úvodu, mám tento příběh rád. Dodává i mně odvahu postavit se čas od času proti pokusům ukrást mi mou víru, tradice i vlast. Přitom si ale uvědomuji, že k úspěchu je třeba mít vedle odvahy i Boží podporu. Daniel dokázal neskutečné věci. Zatímco babylónští, médští a perští panovníci odcházeli, Daniel zůstával. A ještě nám zanechal knihu, která je plná zajímavých proroctví o době, v níž žijeme.
Bože, děkuji Ti za příklad Daniela. Je pro mne motivací k tomu, abych si i já zachoval víru a tradice. Pomůžeš mi?
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Mne nezměníš ...
