Co je víc? Talent a nadání, nebo trpělivost a vytrvalost? Čím jsem starší, tím víc se přikláním k tomu, že nadání je jen malá část toho, co člověk potřebuje k úspěchu.
Ty vytrvej do konce. Pak odpočineš, ale na konci dnů povstaneš ke svému údělu. (Daniel 12,13)
Danielův život se chýlí ke konci. Byl „ministerským předsedou“ babylónských i médsko-perských králů. Napsal knihu, kterou později Židé zařadili do svých posvátných Písem a jež se stala i součástí Bible. Splnil vše a teď ho Stvořitel vybízí, aby vydržel až do samotného konce, po kterém nastane nový, věčný počátek.
Tahle závěrečná věta knihy Daniel dlouho unikala mé pozornosti. Přitom je v ní uloženo důležité poselství i pro mne. Přestože se jako křesťan mohu radovat z toho, že Bůh má ve svém království místo i pro mne, neměl bych podlehnout pocitu sebeuspokojení a říci si, že se mi už nemůže nic stát.
Vzpomínám na své první „předehrávky“ v lidové škole umění. Ve chvíli, kdy mi chybělo zahrát poslední akord, jsem si oddechl, že to mám konečně za sebou. Bylo to předčasné, protože ten poslední akord jsem pak chytil asi až na posedmé.
Život je cesta. Pokud v něm počítám se Stvořitelem, má svůj cíl daleko za mým posledním vydechnutím. Poslední věta knihy Daniel mi radí: „Vytrvej do konce!“ Pokud to dokážu, pak také jednou povstanu „ke svému údělu“ – věčnému bytí.
Bože, spoléhám na Tvůj slib i na Tvou pomoc, bez které bych to nikdy nezvládl. Díky, že mi pomůžeš i dnes.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Mnohé zůstane tajemstvím ...
