Oheň na hoře v zemi Mórija pomalu dohasíná. Oběť, kterou přinesl Abraham Hospodinu už je strávena žárem. Abraham s Izákem prožili asi nejsilnější zkušenost se svým Bohem. Přesvědčili se o tom, že Hospodin je úplně jiný, než božstva okolních národů. Netouží po lidské krvi, ale jednou raději obětuje tu svou.
Otec se synem se chystají na zpáteční cestu. V tom se ozve hlas, který už jednou slyšeli: Hospodinův posel zavolal pak z nebe na Abrahama podruhé: "Přisáhl jsem při sobě, je výrok Hospodinův, protože jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna, jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel a ve tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu."
Abraham se pak vrátil k služebníkům. Vydali se spolu na cestu do Beer-šeby, neboť tam Abraham sídlil.(Genesis 22,15-19)
Dnes budu stručný. Libí se mi, jak Bůh reaguje na Abrahamovu i Izákovu věrnost. Projevili poslušnost a Hospodin je připravený ji ocenit. Slibuje požehnání všem Abrahamovým potomkům. Nebude jich málo. Podle Hospodina jich bude jako hvězd na nebi nebo jako mořského písku. Ani jedno neumíme spočítat. Myslím, že nejpřesněji se to dá vyjádřit pojmem "mnoho". Abraham, který se sto let obával o to, že nebude mít dědice, teď slyší něco, co jeho uším zní jako rajská hudba.
To, co mne v tom dnešním textu zaujalo nejvíc, jsou Hospodinova slova: "...a ve tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země..." To je úžasné. Bůh si cení Abrahamovu poslušnost tak vysoko, že za ni slibuje neskutečné požehnání nejen jemu, ale i jeho potomkům. Těm ho dá tolik, aby se o ně mohli dělit s okolními národy.
Stačí se podívat třeba do seznamu nositel Nobelovy ceny. Židů je mezi nimi spousta. Podobné to dopadne, když si vyhledáme seznam nejbohatších rodin naší planety. Hospodin ještě dnes žehná Abrahamovým potomkům za poslušnost jejich "praotce". Takový je Hospodin.
