Jak se rozhodujete? Máte vše, co děláte, vždy dobře promyšlené nebo se vám občas stává, že se ukvapíte a pak toho litujete? Máte někoho, s kým se můžete poradit, když vás čeká důležité životní rozhodnutí?
Byla doba, kdy jsem si myslel, že rady druhých moc nepotřebuji. Vždyť mám vzdělání a docela dobré IQ, tak proč otravovat druhé něčím, co zvládnu sám? Díky tomu, že jsem měl nosánek trochu nahoru, jsem udělal spoustu zbytečných chyb.
Šalomoun nám všem radí:
"Jestliže upadneš v nelibost u nadřízeného,
nevzdávej se svého místa." (Kazatel 10,4)
Je to konkrétní situace. Nesedí vám jednání vašeho vedoucího, který si na vás navíc zasedl, protože mu o vás někdo něco napovídal a on tomu uvěřil. Co s tím? Spousta lidí dá výpověď. Často se při tom dostanou do velkých problémů.
Kamarád tuto chybu udělal v době, kdy splácel hypotéku. I když mu rodina a kamarádi radili, aby si to se svou výpovědí rozmyslel, on si nedal říct. Věřil, že při svých kvalitách lehce najde práci a ještě lepší. Už asi tušíte, jak dopadl. Než sehnal novou práci, jeho dluhy se ještě nakupily. Doplatil na svou ukvapenost.
Staré české přísloví říká: "Dvakrát měř a jednou řež!" Ukvapenost není v souladu s moudrostí, ke které se Šalomoun ve své knize neustále vrací. Před ukvapeností varuje Bible opakovaně. Připomeňme alespoň několik biblických textů, které ukazují na nebezpečí ukvapeného mluvení nebo jednání:
"Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost." (Přísloví 14,29)
"Plány jsou pilnému k užitku, ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek." (Přísloví 21,5)
"Spatříš-li muže ukvapeného v řeči, věz, že hlupák má víc naděje než on." (Přísloví 29,20)
Jednu Šalomounovu radu jsme už četli dříve v knize Kazatel: "Ústa spěšně neotvírej, neukvapuj se v srdci..." (Kazatel 5,1)
Co dělat, když se setkám s nepochopením šéfa? Proč takový problém nemám řešit tím, že se vzdám svého místa a podám výpověď?
Šalomoun radí: "Mírnost a rozvážnost odvrátí mnohá pochybení." (Kazatel 10,4) Pokud jsem si vědom toho, že svou práci zvládám, neměl bych se svým šéfem začít bojovat. Spíš mu mám dát dostatek času, aby pochopil, že se ve svém názoru na mou osobu a na můj pracovní výkon mýlí.
Jistě, může se stát, že jsem narazil na člověka, který neumí uznat svou chybu a bude se po mně i nadále vozit. Pak už je jen na mně, kolik času takovému člověku dám. Pokud by mé další setrvání v práci pod takovým člověkem mělo ohrozit mé zdraví, pak je namístě rozvázání pracovního poměru.
Možná na závěr přidám ještě jednu vlastní radu. Pokud to s naším šéfem není možné vydržet, začněme hledat novou práci. Na výpověď je dost času až ve chvíli, kdy už budeme mít zajištěno nové místo. Tak jedná moudrý člověk.
