Když slyším, co dokážou vymyslet naši nebo evropští úředníci, mám pocit, že něco takového svět ještě nezažil. Dokonce ani důstojníci na vojně jim nesahali ani po kotníky.
Ve druhém roce svého kralování měl Nebúkadnesar sen. Rozrušil se a nemohl spát. Král tedy rozkázal zavolat věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce, aby mu pověděli, co se mu zdálo. I přišli a postavili se před králem. Král jim řekl: "Měl jsem sen a jsem rozrušen; chci ten sen znát." Hvězdopravci promluvili ke králi aramejsky: "Králi, navěky buď živ! Pověz svým služebníkům ten sen a my ti sdělíme výklad." (Daniel 2,1-4)
Král Nebúkadnesar, přestože byl jinak moudrý panovník, je ale jednou překonal. Vydal zákon, podle kterého každý, kdo mu neřekne, jaký sen se mu v noci zdál, bude o hlavu kratší. Přitom sám nevěděl, co se mu to vlastně zdálo.
Nedávno jsme v této sérii četli slova krále Šalomouna, který prohlásil: „Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového.“ (Kazatel 1,9) Srovnám-li současnou vládnoucí elitu a krále starověkého Babylónu, musím dát Šalomounovi za pravdu.
Není na škodu si občas připomenout staré příběhy, díky nimž se přesvědčíme, že lidská hloupost kvete v každém čase a nevyhýbá se ani těm nahoře. Možná nám toto poznání pomůže přežít vrtochy mocných v dobrém psychickém zdraví.
Bože, uč mne klidu, když se setkávám s hloupostí mocných. A dej mi moudrost, abych poznal, kdy se mám hlouposti postavit.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Odměna za odvahu ...
