- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když se dostanu k tomu, abych si přečetl pár článků na tomhle blogu, setkávám se s nenávistí skoro v každém druhém z nich. Často nehledáme řešení, ale stačí, když ukážeme prstem na toho, koho považujeme za viníka. A jsme při tom hodně vrtkaví.
Proč je tolik nenávisti? Proč má úspěch bulvár? Vrátím se k mé první zkušenosti s nenávistí. Tehdy jsem to nechápal. Také jsem na tom turnaji prohrál, ale že bych cítil nenávist k holce, která mne porazila? To ne.
Pochopil jsem to, až jsme se s Jendou později skamarádili. Jeho táta z něho chtěl mít šachového velmistra. Každý den, jen co napsal úkoly, musel s tátou dokola hrát různé šachové partie a biflovat šachovou teorii. Šachy i tátu nenáviděl. Říkal, že když prohraje, táta ho zbije a pak musí jít bez večeře spát. Proto mi tehdy řekl, že mne nenávidí. Věděl, že zase dostane nářez... Jendův problém byl v tom, že ve svém životě nepoznal něco, čemu říkáme "bezpodmínečná láska". Táta ho učil, že láska je odměna za vítězství.
Nedostatek nepodmíněné lásky vede buď k apatii, nebo k nenávisti, která je nebezpečná. Lehko se získává, ale těžko se jí zbavujeme. Podle F.Rochefoucaulda je její nebezpečí i v tom, že "kdykoli nás strhne příliš, pak vždycky pod úroveň toho, koho nenávidíme."
V dětství jsem slyšel příběh císaře, který jednou prohlásil: "Zničím všechny své nepřátele!" Jenže, poddaní pak viděli, že místo toho, aby válčil, tak své nepřátele zval na hostiny. Když se panovníka zeptali, co to má znamenat, odpověděl: "Ničím své nepřátele. Dělám z nich své přátele." Na toto vyprávění si vzpomenu vždy, když čtu v Bibli Ježíšovu výzvu, abych miloval své nepřátele.
Císař byl velice moudrý. Dělal vše pro to, aby se z nepřátel stali přátelé.
Podobnou možnost máme i my. Můžeme se užírat nenávistí, nebo se můžeme učit milovat.
Další články autora |