Čtyřicátý pátý žalm je žalm svatební. Byl napsán k oslavě královské svatby. Někteří teologové se domnívají, že opěvovaným králem byl Šalomoun, královnou pak jeho první manželka.
Je tu ale druhá možnost – král může symbolizovat Ježíše a královna jeho pozemskou církev. Zkusme tuto píseň vnímat z tohoto vesmírného pohledu.
Svatba, pokud se snoubenci mají skutečně rádi, je radostným začátkem společného života. Jak vidí nevěsta svého budoucího manžela?
"Ze srdce mi prýští dnes jen chvalozpěvy,
svému králi chci je věnovat,
zapište si všichni dobře moje slova." (Žalm 45,2)
Pokud díky Ježíšovu životu poznám skutečnou Boží povahu, pak je mé srdce tak plné lásky a obdivu, že si to nemohu nechat pro sebe. Najednou mám potřebu o tom zpívat. Mým přáním je se podělit o toto poznání s každým, koho potkám.
Jaký je Ježíš, ženich církve? Zaposlouchejme se do chvalozpěvu, který se může stát i naší vlastní písní:
"Jsi spanilý nad všechny syny lidské,
z tvých úst plynou krásná slova o lásce,
požehnal a požehná ti Bůh až na věky." (Žalm 45,3)
Ten, kdo byl někdy zamilovaný, ví, o čem se tu zpívá. Být s tím, koho miluji, to je ta nejkrásnější činnost, jakou zamilovaní a milující se lidé mohou prožívat.
Jenže život není jen o krásných slovech, i když pro fungující manželství jsou také potřebná.
"Opásej se zbrojí, slavný bojovníku,
oblékni svou slávu a svou důstojnost.
Vyjeď jménem pravdy, pokory a práva,
nebude nikdo, kdo by odolal." (Žalm 45,4+5)
Ježíš je manžel, který se o svou milou, církev, dokáže postarat. Přestože se nám dnes může zdát, že na ni občas zapomíná, jednou poznáme, co vše pro ni dělal a dělá. Ale o tom budeme uvažovat příště ve druhé části tohoto žalmu. Zaposlouchejme se do dalšího chvalozpěvu oslavujícího ženicha:
"Jako ostré šípy proniknou tvá slova
do sluchu národů a do svědomí vládců.
Tvůj trůn, Pane, se nikdy nepohne,
tvá vláda neochvějně stojí na pravdě.
Miluješ spravedlnost, nenávidíš zvůli;
proto nad všechny tě Bůh vyvýšil,
z toho se vesel, vesel se a raduj." (Žalm 45,6-8)
I když se ďábel snaží našeho Pána připravit o jeho trůn, a na naší planetě se mu to zdánlivě daří, přesto je to Ježíš, kdo je skutečným vládcem celého vesmíru.
Když se rozhodnu už nyní svěřit vládu nad svým srdcem Ježíši, tak se jednou dočkám chvíle, kdy se naplní i závěr části chvalozpěvu, opěvující ženicha.
"Nejvzácnější byliny ze tvého roucha voní,
palácem slonovinou zdobeným
ti rajská hudba pro tvé potěšení zní.
Královské dcery tvůj okrašlují dvůr,
největší klenot je však tvoje manželka,
zářivým zlatem oděná." (Žalm 45,9+10)
