"Proč pořád mluvíte o násilí na muslimských ženách! Vždyť i u nás spousta žen v manželství trpí!" Tento argument jsem zaslechl v jedné z diskuzí, které v ČT mívá paní Jílková.
Všimli jste si, že na akcích, kde se bojuje za právo muslimů zařídit si Evropu podle svých tradic, převažují ženy? Také tu větu, která zazněla v pořadu paní Jílkové vyslovila žena.
Měla pravdu?
Jeden můj profesor rád říkával: "Je to pravda, ale musíš tomu rozumět!" Tak jak to je s tím násilím na ženách? Můžeme srovnávat násilí páchané na muslimských ženách s tím, co se děje v rodinách Evropanů?
Ano, musíme přiznat, že i mezi českými ateisty a křesťany dochází k domácímu násilí. Svědčí o tom třeba zákon 135/2006 Sb. který se zabývá domácím násilím.
Co to je domácí násilí? Důvodová zpráva k zákonu č.135/2006 Sb. říká: "Domácím násilím se rozumí opakované násilné jednání nebo opakované vyhrožování násilným jednáním, v důsledku kterého dochází, nebo hrozí, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti, a to mezi osobami, které jsou či byly spolu v intimním, rodinném či jiném obdobném vztahu a žijí spolu ve společně obývaném bytě nebo domě. V rámci domácího násilí lze jednoznačně identifikovat osobu násilnou i osobu ohroženou, proti níž takové útoky nebo výhružky útokem směřují."
Ano, i v české společnosti se setkáváme s projevy domácího násilí, páchaném na ženách i dětech. Pokud domácí násilí způsobí druhé straně újmu na tělesném nebo duševním zdraví, stává se trestným činem "ublížení na zdraví" a pachateli podle závažnosti hrozí trest odnětí svobody od šesti měsíců až po šestnáct let.
Jaký trest hrozí násilníkovi v islámském světě? Pokud prokáže, že účelem jeho násilí je výchova ženy, která mu odmítá poslušnost, je potrestaná žena. Vzpomínám na setkání s muslimem, jehož manželka navštěvovala krátce po sametové revoluci mou církev. Jednou přišla ve tmavých brýlích, kterými se snažila zamaskovat důsledky "manželovy lásky". Když jsem s ním o tom chtěl mluvit, odbyl mne tvrzením, že mu žena při svatebním obřadu slíbila poslušnost a on se ji teď jen snaží přimět k tomu, aby svůj slib dodržovala.
Jsem rád, že jsem v naší rodině nikdy jako dítě nebyl svědkem toho, že by můj táta "vychovával" mámu k poslušnosti. I když rodiče nebyli dokonalí, nikdy nepoužívali násilí jako prostředek řešení problému. Jsem rád, že nic takového nezažily ani mé děti.
Jsem hrdý na to, že žiji v zemi, kde je domácí násilí trestným činem, zatímco v islámském právu je domácí násilí považováno za prostředek výchovy neposlušné ženy.
V zemích, kde jsou početné islámské komunity, požadují muslimové možnost soudit podle práva šaría a mnozí evropští politici říkají, že by muslimové tuto možnost měli dostat.
Současná imigrační vlna mění poměry v Evropě ve prospěch muslimů. Jestli se nevzpamatujeme, můžeme tu mít muslimské právo mnohem dřív, než ještě nedávno předpovídaly i ty nejčernější scénáře.
Pokud se tak stane, domácí násilí přestane být trestným činem.
Násilník bude obdivován a oběť trestána.
Přemýšlím nad ženami, které tak vehementně a hlasitě horují za práva muslimů. Domýšlejí vůbec, jakou budoucnost chystají vlastním dcerám či vnučkám, pokud v tom svém boji spolu s muslimy zvítězí?
Předchozí články:
Evropa - dům bez dveří, pozemek bez plotuZavře Evropa konečně hranice?Porazí Mohamed svatého Václava?
