Už vám někdy pomohlo „slovo“? Ne tak ledajaké, ale slovo člověka, jehož „slovo“ mělo moc změnit něco, nač by to vaše „slovo“ nestačilo?
Tu když přišel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník a prosil ho: "Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí." Řekl mu: "Já přijdu a uzdravím ho." Setník však odpověděl: "Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven...“ (Matouš 8,5-8)
K Ježíši přišel římský důstojník s prosbou o uzdravení sluhy. To je zvláštní situace, protože ostatní lidé žádali Ježíše, aby uzdravil je nebo někoho z rodiny. To nám o tomto vojákovi hodně napovídá. Musel být citlivý, když ho zajímá zdraví muže, kterého mohl klidně vyměnit za jiného.
Ježíš ho vyslechl. Dokonce přijímá i jeho návrh, aby se neobtěžoval až do vojákova domu, ale aby sluhu uzdravil jen „slovem“. Pán nad životem a smrtí, ale také nad nemocí a zdravím přikazuje nemoci, aby se vytratila ze života sluhy.
Stvořitel tehdy neuzdravil všechny nemocné. Pomáhal těm, kteří za ním přišli. Zde pomohl muži, který už za ním ani přijít nemohl, a proto za něj prosí jeho pán.
Škoda, že zapomínáme na moc „slova“ proneseného v přímluvné modlitbě. Já osobně se raduji, když slyším: „Vlastíku, modlím se za tebe.“ Vědět, že na mne někdo myslí a přimlouvá se za mne, to je báječný pocit.
Bože, Tvé slovo má i dnes stejnou moc jako tehdy a až to bude třeba, pomůže i mně nebo mým blízkým. Už teď Ti za to děkuji.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Smazání minulost ...
