Mladý skladatel a básník

        Pozdě v noci obětní hod končí a Samuel odchází domů do Rámy. Setkání s Davidem mu pomohlo konečně přijmout Boží rozsudek nad Saulem. Mladý pastýř je mu velice sympatický a tak věří, že Izrael bude mít dobrého krále.

Zpět k ovcím
        David se ke svému stádu vrátil hned poté, co ho Samuel pomazal za krále. Teď sedí, pozoruje noční oblohu a naslouchá nočnímu tichu. Přemýšlí o tom, co právě prožil: "Nebyl to jen sen? Nebyl to jen projev Samuelovy stařecké demence? Opravdu to chce Bůh? Opravdu si Hospodin myslí, že ze mne bude dobrý král?"
        Bdí dlouho do noci. Nad ránem probudí svého pomocníka a když mu předá hlídku, konečně usíná.

Mladý skladatel a básník
        "Velká čest, která byla Davidovi prokázána, ho nenaplnila pýchou. Mladý pastýř se vrátil na pahorky ke svým stádům stejně pokorný a skromný, jako byl před svým pomazáním. Avšak s novým tvůrčím nadšením skládal své písně a hrál na svou harfu."⁽¹²⁾
        David je díky svému pastevectví často sám. Zvláště večer a v noci má dost času a tak už mistrně zvládá hru na píšťalu i harfu. Vždy, když zažije něco neobvyklého, vzniká nová píseň. Večer se pak po okolní krajině rozléhá jeho hlas, doprovázený harfou. Lidé, kteří ho slyší zpívat, se od něj jeho písně učí zpívat. Zjišťují, že se jim při tom zpěvu vrací pokoj i důvěra v Boží pomoc.
        Jeho nejznámější píseň vzniká, když vzpomíná na situace, ve kterých mu Hospodin zachránil život. Najednou si připadá jako jedna z ovcí, jejichž pastýřem je samotný Hospodin. Začíná zpívat:
"Když Bůh je můj pastýř,
   co by mi mohlo chybět?
Pase mne na zelených pastvinách,
vodí mne k poklidným napajedlům.
   Být s ním, je pro mne osvěžení
   i záruka, že nesejdu z cesty.
I kdybych musel jít údolím stínu smrti,
   budeš mi, Bože, nablízku,
   čeho bych se bál?
   Tvůj prut i hůl jsou mým potěšením.
Před tváří nepřátel ty stůl mi prostíráš,
   mou hlavu korunuješ ctí,
   má číše přetéká tvým požehnáním.
Navíc tvá laskavost a tvoje slitování
   zůstanou se mnou do posledního dechu
   a potom navěky budu žít ve tvém domě." ⁽¹³⁾

Hudba která léčí
        Ve chvíli, kdy na Davida po pomazání sestoupil Duch svatý, pocítil Saul něco zvláštního: "Duch Hospodinův odstoupil od Saula a přepadal ho zlý duch od Hospodina."⁽¹⁴⁾ Saul začíná pociťovat projevy duševní choroby, kterou způsobilo jeho naslouchání zlým duchům.

        Brzy si toho všímají i jeho služebníci. Jeden z nich mu radí, aby vyhledal nějakého zpěváka, který by mu svým zpěvem zvedal náladu a pomohl zahánět jeho deprese. Saul souhlasí. V té chvíli se osmělí další služebník: "Viděl jsem syna Jišaje Betlémského, ten umí hrát. Přitom je to statečný bohatýr, bojovník i muž hbitý v řeči a pohledný, a je s ním Hospodin."⁽¹⁵⁾

        David je povolán ke králi. Jeho zpěv i jeho písně mají na králův zdravotní stav pozitivní vliv: "Kdykoli na Saula doléhal duch od Boha, bral David citaru a hrál na ni. Saulovi to přinášelo úlevu a bylo mu dobře, zlý duch od něho odstupoval."⁽¹⁶⁾ Bůh tímto způsobem umožňuje Davidovi, aby se mohl dívat, co vše ho čeká, až se jednou sám ujme vlády nad Izraelem. Budoucnost ukáže, že to byla dobrá škola.
________________
⁽¹²⁾Na úsvitu dějin str. 312; ⁽¹³⁾Žalm 23; ⁽¹⁴⁾1.Sam.16,14; ⁽¹⁵⁾1.Sam.16,18; ⁽¹⁶⁾1.Sam.16,23;