O apoštolu Janovi se říká, že ho měl Ježíš ze všech svých učedníků nejraději. Dokonce jsem četl vážně míněné pojednání, podle kterého byl Jan milencem svého Mistra. I tak se dá vyložit přátelství, když jednáme podle hesla: "Podle sebe soudím tebe."
Jan byl zřejmě nejmladší ze všech Ježíšových žáků. Možná i proto tak silně vnímal Ježíšovu lásku ke každému člověku. Ve svém prvním dopise píše: "V tom je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání; a jeho přikázání nejsou těžká, neboť kdo se narodil z Boha, přemáhá svět. A to vítězství, které přemohlo svět, je naše víra." (1.Janův 5,3-4)
Je těžké žít podle Božích přikázání? Nebo má pravdu Jan, který prohlásil pravý opak? Myslím, že jak pro koho. Pro některé křesťany je to tak těžké, že raději prohlašují Boží přikázání za neplatná. Tvrdí, že je Ježíš přibil na kříž nebo že je Bůh vydal jen pro Židy.
Proč je život podle Desatera pro někoho snadný a pro jiného tak těžký? Podle Jana je zachovávání přikázání snadné pro toho, kdo na sobě zakusil Boží lásku. Vlastně je to podobné tomu, co můžeme prožívat i v našich rodinách. Pokud vím, že mne manželka miluje, není vůbec těžké se společně domluvit na čemkoli. Tam, kde láska chybí, naopak jakákoliv domluva většinou skřípe a vázne.
Původní přikázání je vyjádřeno ve dvou paragrafech:
První popisuje náš vztah k Bohu: "Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí." (Matouš 22,37)
Druhý popisuje vztah k sobě a druhým lidem: "Miluj svého bližního jako sám sebe." (Matouš 22,39)
Bůh ale věděl, jak rozdílně si můžeme vykládat pojem "láska", a proto raději toto stručné přikázání rozvedl do desíti stručných bodů. V prvních čtyřech popisuje, jak můžeme projevit svou lásku k Bohu, v dalších šesti se zase zabývá tím, co nedělá ten, kdo má lásku k lidem.
Celá Bible nás vede k tomu, že láska nepotřebuje slova. Láska se projeví v mých činech. I láska k Bohu je nejlépe vidět na tom, jak se chovám ke svým blízkým. Ve stejném dopise, ze kterého je úvodní biblický text, Jan píše: "Řekne-li někdo: ´Já miluji Boha´, a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra." (1.Janův 4,20-21)
Vyrostl jsem v početnější rodině. Mohu proto z vlastní zkušenosti říci, že milovat svého bratra není vždy snadné. Bratři někdy dokážou pěkně pít krev. Proto dává Bůh vztah k lidem jako test mého vztahu k němu. Slovy lze totiž milovat každého a pusou dokážeme bez problémů dodržovat i jakýkoliv zákon. V praxi je to už složitější.
Proč pro Jana nebylo těžké zachovávat Boží přikázání. Vždy docházím jen k jednomu závěru: Jan viděl Boží lásku tak jasně, že se díky ní naučil milovat svého Boha. Nejen slovy, ale i činy – činy lásky. Stejnou možnost mám i já. Mohu dovolit Bohu, aby jeho láska vstoupila do mého života. Jak bude růst naše vzájemná láska, bude život podle jeho přikázání stále snadnější a jednoho dne budu moci i já s čistým svědomím prohlásit: "...jeho přikázání nejsou těžká..."
