Kolega v mé první práci říkával: "Bude hůř!" Tak reagoval vždy, když jsme si na něco stěžovali. Byl nejstarší z nás a tuhle svou hlášku pokaždé zarámoval do nějaké své zajímavé životní zkušenosti.
Zpočátku jsem si o něm myslel, že je pesimista. Teprve časem jsem pochopil, že nás mladší učil radosti z toho, co právě prožíváme. Učil nás dívat se na svět očima, které i v tom, co se na první pohled jeví jako zlé, najdou něco pozitivního.
Apoštol Pavel psal v prvním století po Kristu z vězení dopis svým přátelům. Radí jim: "Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!" (Filipským 4,4) To je zvláštní rada od člověka, který pro svou víru čeká ve vězení na popravu.
Před léty jsem slyšel zajímavý příběh. Anglický pastor navštěvoval na koni své sbory, které byly od sebe velmi vzdálené. Jednoho dne ho na cestě z jedné vesnice do druhé přepadli a oloupili jej lupiči.
Večer si zapsal do svého deníku:
"Díky Bohu!
Dnes jsem byl oloupen. A jsem vděčen:
Za prvé za to, že sice vzali všechno, co jsem u sebe měl, ale přesto toho moc nebylo.
Jsem vděčný za to, že mi vzali měšec s penězi, ale nevzali mi život.
A nakonec jsem vděčný za to, že nejsem lupičem, nýbrž oloupeným!"
Na tenhle příběh jsem si vzpomněl, když mne v Polsku napálil šikovný podvodníček a připravil mne o půlku výplaty.
Ten starý pastor měl pravdu. Jeho příběh mi pomohl najít ztracený klid. Třeba jednou pomůže i tobě.
