Je Bible celá? (3)

Dnes je před námi otázka: "Jak se bránit tomu, abych nenaletěl nějkomu, kdo se vydává za proroka? Bez ohledu na to, zda je to podvodvodník nebo byl sám podveden ďáblem a věří tomu, že ten, kdo se mu zjevuje je Bůh?" Historie zná stovky takových proroků.

Předpoklady k označení Božího proroka
Dříve, než o někom začneme říkat, že byl Boží prorok, měli bychom ho pozorně sledovat a hodnotit. Jen tak totiž můžeme snížit riziko, že naletíme nějakému podvodníkovi.
1.      Naplněné proroctví
Lidé většinou mají za to, že prorokem je ten, kdo předpovídá budoucnost. A když se některá jeho předpověď i naplní, pak je to bráno jako důkaz, že je poslán od Boha. Odvolávají se při tom na svědectví proroka Jeremiáše: "Prorok, který prorokoval o pokoji, byl uznán za proroka, kterého opravdu poslal Hospodin, až když došlo na slovo toho proroka." (Jeremiáš 28,9)
Jenže v Bibli najdeme ještě další důrazy, které se u pravého proroka musí naplnit. Podívejme se na ně.

2.      Soulad s ostatními biblickými pisateli
Když je Pavel obžalován na dvoře místodržitele Felixe, brání se mimo jiné slovy: "Přiznávám se ti však k tomu, že podle směru, který oni označují za sektu, sloužím Bohu svých předků: Věřím všemu, co je napsáno v zákoně Mojžíšově a v prorockých knihách..." (Skutky apoštolské 24,14) Vychází přitom ze slov starozákonního proroka Izaiáše, který napsal: "K zákonu a svědectví! Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde jitřní záře?" (Izaiáš 8,20)
Pokud přichází nový prorok, měl by být v souladu s těmi, kteří prorokovali před ním. Vychází to ze včerejšího textu: "Ježíš Kristus jest včera i dnes, tentýž i na věky." (Židům 13,8) Bůh si přece nebude protiřečit.

3.      Život v souladu s poselstvím Bible
Další poznávací znamení nám prozrazuje samotný Ježíš: "Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte.
Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
A tak je poznáte po jejich ovoci. Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane´, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. (Matouš 7,15-21)
U tohoto poznávacího znamení hraje důležitou roli čas. K tomu, abychom dobře poznali životní styl člověka, potřebujeme čas. A někdy i hodně času. Není dobré spěchat, protože dotyčný "prorok" může být dobrý herec. Pokud budeme trpěliví, pravda vyplave napovrch.

Tato tři poznávací znamení nám mohou pomoci odlišit pravého proroka od lživého. Pokud někdo vykazuje všechny tři znaky současně, můžeme se začít zabývat otázkou, zda je opravdu Božím poslem.

Tři kategorie proroků
Proroci měli různé úkoly. Někteří přinesli nadčasové poselství, jiní měli poselství jen pro jednoho člověka. Proto je můžeme podle jejich funkce rozdělit do tří kategorií.
1.      Normativní prorok
Tuto funkci plnili proroci, jejichž spisy byly zařazeny do biblického kánonu. S uzavřením kánonu je tato funkce vlastně ukončena.

2.      Formativní prorok
Tito proroci měli svou specifickou roli v životě určitého společenství. Někteří svá proroctví zapsali, jiní o nich jen mluvili. Takový Eliáš nebo Jan Křtitel byli velikány mezi proroky. A přece se jejich proroctví nezachovalo. Jejich slova splnila svůj účel v životech jejich současníků. Proto, přestože jsou to velikáni, jejich proroctví v biblickém kánonu nenajdeme.

3.      Prorok informativní
Tito proroci vyučovali, napomínali a nebo povzbuzovali věřící ve své době. Pomáhali při reformaci církve a při probuzeneckých hnutích. Takové proroky máme dnes i mezi sebou. V prvním dopisu do Korintu Pavel o těchto prorocích napsal: "Ten však, kdo má prorocký dar, mluví k lidem pro jejich duchovní užitek, napomenutí i povzbuzení." (1.Korinťanům 14,3)

Bible nám pomáhá v rozeznávání pravých a falešných proroků
Každý pravý prorok je především tím, kdo nám přináší poznání Boha. Tím, že nás učí, vysvětluje nám to, čemu nerozumíme. Když jsme na dně, tak nám ukazuje velikost Boží lásky a dodává nám odvahu znovu se zvednout a přijmout od Boha novou energii. Když jsme naopak v nebezpečí pýchy, má odvahu nám ukázat na Boží spravedlnost.

Takovým prorokem byl třeba Nátan, kterého Bůh poslal k Davidovi, když se vyspal s manželkou svého podřízeného. Vypráví mu podobenství o bohatém muži, který, přestože měl velké stádo ovcí, ukradl ovečku jednomu chudákovi.
Jak to dopadlo? V Bibli čteme: David vzplanul proti tomu muži náramným hněvem. Řekl Nátanovi: "Jakože živ je Hospodin, muž, který tohle spáchal, je synem smrti! A tu ovečku nahradí čtyřnásobně za to, že něco takového spáchal a neměl soucitu." Nátan Davidovi odvětil: "Ten muž jsi ty!" (2.Samuelova 12:5-7) Nátan si musel být opravdu jistý tím, že ho ke králi poslal Bůh.

Na druhé straně ne každý, kdo se za proroka vydává, skutečně Božím prorokem je. Na závěr si ještě připomeňme, jak odpovídá Ježíš učedníkům, když se ho ptají na události, které budou předcházet jeho návratu na naši Zemi: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat `já jsem Mesiáš´ a svedou mnohé.
A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; povstanou lživí proroci a mnohé svedou a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých.
Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. (Matouš 24,4-5+10-14)
Evangelium, které kázal Ježíš svým učedníkům, bude hlásáno všem národům. Toto evangelium máme zaznamenáno v Bibli. Je to úžasná kniha. Najdeme v ní vše podstatné pro naše spasení a navíc se v ní můžeme učit rozeznávat pravdu od lži, což je při rozeznávání falešných proroků velice potřebné umění.

Jan Amos Komenský napsal: „Za druhé ti odporučuji horlivou touhu ke vždy plnějšímu a jasnějšímu poznávání téže Boží pravdy... A poněvadž náš Pán radil zkoumat svatá Písma, odkazuji ti jako dědictví Boží knihu, bibli svatou, kterou s velikou pílí přeložili moji synové do češtiny z původních jazyků, kterými ji Bůh poručil psát... Přijmi to tedy za svůj vlastní klenot, vlasti milá, a užívej toho k slávě Boží a svému dobrému a užitečnému vzdělání.“
A já si k jeho slovům dovolím už jen dodat AMEN.