Islám je poslední dobou zde na blogu častým hostem i díky mladičkým dívkám, které podlehly jeho kouzlu a teď mají potřebu se s námi sdílet o to, co díky novému pohledu na svět prožívají.
Přemýšlel jsem nad tím, co dnes může vést mladého člověka, který se narodil v srdci Evropy k tomu, že přijme islám. To první, co nás napadne, je láska. Slečna potká mladého kudrnatého kluka s hnědýma očima, přeskočí jiskra a ...
Jenže ono to může být i jinak. Když se podíváme na stav naší společnosti, tak ta konverze může být i protestem proti konzumu, který se na nás dnes tlačí ze všech stran. Smyslem života většiny je dnes hromadit a vlastnit. A k tomu touha po životě, který by probíhal jako jedna dlouhá a nekončící zábava.
Podobně to vypadá i se stavem našich rodin. Ubývá párů, které spolu žijí dlouhodobě a starají se o své děti. Víc jak čtvrtina dětí žije v neúplné rodině. Přibývá případů zneužívání a týrání dětí. Svou roli tu hraje alkohol a drogy, nejen u mužů, ale i u žen.
Některé pojmy, jako třeba věrnost, spolehlivost nebo třeba poctivost jsou dnes brány skoro jako úchylka. Když se spolehneme na něčí slovo, jsme ostatními považováni za blázny.
Svou roli tu hraje i zklamání z toho, co je u nás považováno za křesťanství. Církve se zajímají víc o majetek než o prospěch lidí. Pedofilové schovávající se do kněžského hábitu také moc lidí k Ježíši nepřivedou. Jako křesťané příliš často kážeme vodu a pijeme víno (dokonce i my abstinenti). Myslím, že tento popis stavu naší společnosti stačí.
Při čtení vyznání dívek, které přijaly islám, jsem měl dojem, že na začátku jejich konverze nebyla krása islámu, ale zklamání z hodnot, které jim současná česká společnost nabízí. Teprve pak mohlo přijít lákání islámu.
Zřejmě nadešel čas k tomu, abychom se jako společnost zamysleli sami nad sebou. Můžeme se vydat cestou muslimských států, které pod hrozbou smrti zakazují křesťanství. My můžeme vydat zákony, kterými zakážeme islám. Můžeme vystěhovat všechny přistěhovalce zpět do jejich vlasti. Ale to stejně problém islámu nevyřeší.
Pokud nezměníme sami sebe, budou české děti hledat chybějící hodnoty třeba právě u našich islámských sousedů. Něco podobného se stalo v USA v 60.letech minulého století. Tam celou jednu generaci mládeže ovládlo hnutí hippies, inspirované východními kulty. Tehdy to byla vzpoura proti puritánskému přístupu k životu. Dnes by to mohla být vzpoura proti bezbřehé svobodě.
Chceme-li skutečně zabránit islamizaci Evropy, měli bychom začít každý sám u sebe. Přemýšlet o tom, co je cennější a hodnotnější než bohatství, sláva nebo postavení. Zkusme v našem životě znovu najít takové pojmy jako jsou rodina, poctivost, spolehlivost a láska. Možná tím pro záchranu Česka i Evropy uděláme víc, než voláním po přísných imigračních zákonech nebo napadáním muslimů. Náš problém není v islámu, ale v nás.
