Dnes se už po jedenácté setkáváme u zamyšlení, která jsou inspirována biblickými texty o požehnání. Dnešní téma znovu připomíná zásadu z našeho novoročního zamyšlení.
Připomeňme si slova samotného Ježíše Krista. Ve svém slavném kázání o "blahoslavenstvích" mimo jiné říká: "Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich otcové k falešným prorokům.
Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.
Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.
Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, jednejte i vy s nimi." (Lukáš 6,26-31)
Už vás někdo proklínal? Už vám někdo hodně ublížil? Jaké pocity vás v takových chvílích naplňovaly? Měli jste chuť svým nepřátelům žehnat?
Je zajímavé, jak tyto myšlenky z Ježíšova kázání zachytil Matouš: "Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž?
Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. (Matouš 5,44-48)
S těmito texty jsem se vždycky, když jsem je četl, pral. Nevěděl jsem si s nimi rady. Až jsem se jednou přestal vymlouvat na to, že to není možné a vše jsem řekl svému Bohu. Řekl jsem mu, že toho nejsem schopen a že pokud to ve mně neudělá on, nikdy to nedokážu.
Vzpomínám si na dobu, kdy jsem měl obavy jednoho svého nepřítele potkat. Když jsem ho uviděl někde před sebou, raději jsem změnil cestu a šel jinudy. Také tehdy jsem četl tyto texty a tak jsem se modlil, aby mi Bůh dal odvahu příště neuhnout. Když jsme se druhý den potkali, zvládl jsem to. Tak jsem se modlil, abych dokázal pozdravit, i když mne ten druhý už dlouhou dobu ignoroval. A pak jsem ho pozdravil. Po nějaké době mi na můj pozdrav odpověděl. Bůh mne postupně měnil.
Podle Lukáše nás Ježíš vyzývá, abychom žehnali těm, kdo nás proklínají. Podle Matoušovy zprávy nám Ježíš říká, abychom je milovali. Podle obou nám pak Ježíš ukazuje, že tohoto postoje k lidem, kteří nás nemají rádi, se můžeme učit prostřednictvím modlitby.
Při čtení Ježíšových slov mne nedávno napadla myšlenka: "Jak můžeme umět žehnat nepřátelům, když často s požehnáním zapomínáme i pro naše přátele?" Od té doby se pokouším častěji žehnat lidem, se kterými se na své životní pouti setkávám.
