Co děláte, když vám někdo ublíží? A co když to zopakuje znovu a znovu a ... Má vaše ochota odpouštět nějaké hranice? A má mít odpuštění hranice?
Tehdy k němu přistoupil Petr a řekl: "Pane, kolikrát proti mně může můj bratr zhřešit a já mu mám odpustit? Sedmkrát?"
Ježíš mu odpověděl: "Neříkám ti, že sedmkrát, ale sedmasedmdesátkrát. (Matouš 18,21+22)
Přiznám se, že Petra obdivuji. Odpustit hřích sedmkrát někomu, kdo mi opakovaně ubližuje, to je výkon. Já už s tím mám problém, když mi někdo provede něco, co jsme si už vyříkali, podruhé. Petr navrhuje „normu“ zvýšit na sedm.
Představuji si, jak asi Petr reagoval, když mu Ježíš odpoví na jeho otázku. Já na jeho místě bych asi čekal, že mi Mistr poklepe na rameno a řekne: „Vlastíku, sedm je moc. Zůstaňme u tří odpuštění!“
Podle některých teologů tu Ježíš vyslovuje číslo, které je sedminásobkem sedmdesáti, tedy čtyři sta devadesát. Jako by tím chtěl říci, že Bůh nepočítá, kolikrát nám už odpustil.
Život mne učí, že odpuštění je úžasný dar, který nám náš Stvořitel nabízí. Mnohokrát jsem se zbytečně trápil zlostí nebo touhou po pomstě. A i když jsem se pomstil, mé nitro trpělo dál. Pokoj přineslo odpuštění a smíření, které nastalo ve chvíli, kdy mou nabídku na mír přijala i druhá strana.
Bože, stejně jako Petr mám občas i já pocit, že další odpuštění by bylo zbytečné. Jsem rád, že Ty ve vztahu se mnou počet svých „odpuštění“ nepočítáš.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Potřebuješ nový začátek ...
