Otázka z minulého týdne zní:Jak rozumět termínu "pokání"?..................................................
Proč bychom se měli zabývat termínem "pokání"? Odpověď je zřejmá. O pokání kázali proroci Starého zákona, Jan Křtitel a s touto tematikou začal svá první kázání i Pán Ježíš.
Matouš napsal: "Od té chvíle začal Ježíš kázat: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské." (Matouš 4,17)
České slovo pokání je termín, kterým se běžně překládá řecké slovo metanoia - "metanoia". Pokud bychom chtěli přeložit, co metanoia znamená v češtině, došli bychom k významu "změna smýšlení".
Díky tomu si můžeme říci, co pokáním v žádném případě není.
1. Pokání není odčinění našich hříchů
Mnoho lidí se domnívá, že pokání je něco, čím si zasloužím Boží milost a odpuštění mých hříchů. Není to forma odpustků, není to má oběť, která zaplatí za zlo, které jsem způsobil. Víme přece, že "spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit." (Efezským 2,9)
2. Pokání není skutek
Když vyjdeme z Pavlových slov, pokání není ani žádným mým vnějším skutkem. Modlitby, odříkání, půst, askeze... Toto vše může být pomůckou v mém pokání, ale samo o sobě pokáním není. Pokání je něco, co se děje v mém nitru. Něco se ve mně mění a díky tomu se pak mění i mé jednání.
3. Pokání není můj výkon nebo má zásluha
Dlouho jsem si myslel, že pokání je něco, co dělám já pro Boha. Později jsem pochopil, že je to úplně obráceně. Je to Bůh, kdo ve mně působí změnu. To, co mne dřív lákalo a přitahovalo, se mi stává cizím. To, co jsem dříve považoval za normální, mi najednou připadá jako scestné.
Můžeme říci, že bez pokání nemohu být spasen. Na druhé straně bychom ale měli vědět, že mne nespasí "pokání", protože spasen jsem jen díky Boží milosti. Je to právě Boží milost, která mi pomáhá prožívat postupnou proměnu mého smýšlení - pokání.
Otázka na příští týden:
Co se se mnou děje, když prožívám pokání?
