Otázka z minulého týdne:Na co se "v nebi", kromě věčnosti, můžeme těšit ? (9)............................................................................
Vždycky jsem se těšil na setkání se zajímavými lidmi. Rád se také dívám na práci těch, od který se mohu učit něco, co neznám. I díky tomu si dokážu opravit spoustu věcí doma sám.
V době, kdy jsem začal hrát na varhany, jsem obdivoval hru slovenského muzikanta Mariana Vargy. Jeho zpracování Bachovy Tokáty a fugy d-moll jsem dokázal poslouchat stále dokola. Když jsem se dozvěděl, že bude hrát ve Zlíně, kde jsem tehdy bydlel, tak jsem si přál ho alespoň vidět.
Neměl jsem dost peněz, abych si mohl koupit vstupenku na jeho koncert. Tak jsem už brzy odpoledne postával u zadních dveří kulturního domu a doufal, že mistra uvidím, až přijede se svou skupinou. Pak se stalo něco neskutečného. Nejen, že jsem ho viděl, mohl jsem si dokonce zahrát na jeho varhany a ještě mi nakonec zařídil, že jsem na jeho koncert mohli jít i se svým tátou.
Proč na to vzpomínám? Už jako dítě, když jsem začal sám číst Bibli, tak jsem si přál vidět anděla. Motivoval mne k tomu text z knihy Zjevení, ve kterém Jan píše: "A přistoupil jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm nádob a v nich připraveno sedm posledních pohrom, a řekl mi: "Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu."
Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, zářící Boží slávou..." (Zjevení 21,9-11)
Jan se ve vidění setkával s anděly, kteří mu pomáhali pochopit to, co viděl. Trpělivě mu vysvětlovali vše, o čem chtěl psát ve své knize. Stejně jako on si přáli, aby se z knihy Zjevení Jana stal spis, který bude dodávat odvahu všem lidem, kteří ho budou číst.
Od určité doby už tolik netoužím po tom, abych viděl anděla. Možná bych mohl naletět některému z těch, kteří se přidali na ďáblovu stranu. Stačí mi, že mne Boží andělé chrání před těmi zlými. Věřím, že mám také svého anděla strážného a někdy jich, myslím, musí být i víc. Těším se na to, až se s tím svým andělem jednou setkám v Božím království a poděkuji mu za vše, co pro mne udělal. I za jeho trpělivost, kterou se mnou měl.
A ještě na něco se těším. Myslím, že ten anděl má někde ve vesmíru svůj domov. Místo, kam se rád vrací, když má „volno“. A tak doufám, že jednou, až už mne nebude muset hlídat, se podívám na tu jeho planetu a poznám, jak žije, když zrovna nemá na starosti nějakého pozemského hříšníka.
Věřím, že v Ježíšově království bude spousta toho, čemu nebudu rozumět a co bude potřeba mi vysvětlit. Nebojím se toho, protože si myslím, že mi v tom bude rád pomáhat anděl, který se z ochránce stane na chvíli mým učitelem.
Čas nebude hrát v Božím království takovou roli, jako v mém nynějším životě, protože před námi bude celá věčnost, a tak si dokážu představit, jak si čas od času udělám s mým andělským přítelem malý výlet do nějaké pro mne ještě neznámé galaxie.
Otázka na příští týden:
Na co se "v nebi", kromě věčnosti, můžeme těšit ? (10)
