Otázka z minulého týdne:Co nám o sobě prozrazuje Bůh v pátém přikázání Desatera?
Pátý paragraf Desatera je stručný:
"Cti svého otce i matku,
abys byl dlouho živ na zemi,
kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh." (Exodus 20,12)
Jak říkají samotní Židé, je to jediné přikázání, které obsahuje zaslíbení. Pokud budu tuto radu respektovat, prodloužím si pobyt na této zemi. Můj život bude nejen delší, ale také kvalitnější. Hodnotu mu totiž nedává množství toho, co vlastním, ani jeho samotná délka, nýbrž kvalita vztahů, které mám se svými nejbližšími.
Vztahům mezi lidmi věnuje Bible spoustu prostoru. Nabízí léky i na to, když se vztahy zamotají a zkomplikují. Jedním z nich je umění uznat chybu a poprosit za odpuštění. S tím souvisí i druhý lék, umění odpustit.
O tom, jak vypadá život člověka, kterého trápí vlastní chyby a hříchy, vypráví ve svém žalmu David:
"Mlčel jsem a moje kosti chřadly,
celé dny jsem pronaříkal.
Ve dne v noci na mně těžce ležela tvá ruka,
vysýchal mně morek jako v letním žáru." (Žalm 32,3-4)
David se nakonec rozhodl přijít k Bohu a požádat ho o odpuštění a smíření. Dal mu svou hříšnou minulost i svou budoucnost.
Jak to dopadlo? Čtěme slova jeho písně:
"Blaze tomu,
z něhož je nevěrnost sňata,
jehož hřích je přikryt.
Blaze člověku,
jemuž Hospodin nepravost nepočítá,
v jehož duchu není záludnosti...
Svůj hřích jsem před tebou přiznal,
svoji nepravost jsem nezakrýval,
řekl jsem: "Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti."
A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj.
Proto ať se každý věrný k tobě modlí v čas,
kdy lze tě ještě nalézt.
I kdyby se vzdulo mocné vodstvo,
k němu nedosáhne." (Žalm 32,1-2+5-6)
Bůh pátého přikázání je společenská bytost, kterou těší, když může mít přátelské vztahy se všemi bytostmi ve vesmíru. Proto nás učí, jak důležité je s tím začít už v dětství. Cílem výchovy je naučit dítě budovat dobré a pevné vztahy. Začíná se doma, v rodině. Později pak tyto principy můžeme uplatnit i ve vztahu k dalším lidem.
Bůh pátého přikázání je ale také Bohem, který ví, že společenství (i rodina nebo církev) může fungovat jen tam, kde mají všichni jeho členové jasno v oblasti autority. I správnému vztahu k autoritě se máme učit už v dětství doma od svých rodičů.
Bůh pátého přikázání si přeje, abychom mohli žít dlouhý a spokojený život uprostřed fungující rodiny, případně v duchovní rodině – církvi. Učí nás, jak dobře propojit naši rodinu s rodinou duchovní.
Otázka na příští týden:
Co nám o sobě prozrazuje Bůh v šestém přikázání Desatera?
