Otázka z minulého týdne zní:Přestože modlitba není naučená říkanka, co by v ní nemělo chybět?.....................................................................................................
V Bibli najdeme desítky modliteb. Tu nejznámější zaznamenali evangelisté Matouš a Lukáš. Vyslovil ji Ježíš a zní následovně:
"Otče náš, jenž jsi na nebesích, buď posvěceno tvé jméno.
10Přijď tvé království.
Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.
11Náš denní chléb dej nám dnes.
12A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám.
13A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého." (Matouš 6,9-13)
Křesťané pak časem připojili ještě následující slova: "Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen."
Pokud bychom si dali tu práci a prostudovali všechny biblické modlitby, zjistili bychom, že modlitba může obsahovat následující části.
Oslovení
Slýchám různá oslovení: Bože, Otče, Pane Ježíši, Duchu svatý, Hospodine... Ježíš nás v modlitbě "Otče náš" učí, abychom oslovovali nebeského Otce. Ale protože Otec, Syn i Duch svatý jsou rovnocenné bytosti, je na nás, koho z nich v úvodu své modlitby oslovíme.
Oslava a chválení Boha
Když si uvědomím, s kým při modlitbě rozmlouvám, má ústa začnou oslavovat a chválit vládce vesmíru. Ten, kdo to nedělá, začne časem oslavovat a uctívat někoho jiného – slavné herce, zpěváky a nebo sportovce.
Projev vděčnosti
Vždy, když mám na modlitbu dostatek času, přemýšlím o tom, jak mne Bůh vedl v uplynulém čase. Má modlitba je pak obohacena mými projevy vděčnosti vůči Králi králů, který, přestože má na starosti celý vesmír, našel chvíli času i pro mne, právě, když jsem to nejvíc potřeboval.
Vyznání a sdílení
Minule jsem uváděl, že modlitba je rozhovor dvou milujících se bytostí. Proto do ní patří i vyznání mé lásky k Bohu a také mohu mluvit o tom, co právě prožívám a jak se přitom cítím. Z čeho mám radost a co mne naopak zraňuje.
Prosba
Pokud vám chyběly v téhle "modlitební osnově" prosby, i na ně je v ní dostatek prostoru. Přestože Bůh ví předem, co od něj potřebujeme, přeje si, abychom mu to řekli sami. Nechce dělat nic proti naší vůli.
Svolení, aby Bůh jednal podle své vůle
Podobně i my bychom si neměli přát nic, co není pole Boží vůle. Protože to bychom byli sami proti sobě. Jen Bůh totiž ví, co skutečně potřebujeme a jaké je nejlepší řešení našich problémů.
Tyto základní části by měly být součástí našich modliteb. Jsou ale situace, kdy není na vše, co jsem tu napsal, dostatek času. Když mi například v zimě na zledovatělém chodníku uklouzne noha, nestihnu víc, než jen v mysli zavolat: "Bože, pomoz!" Nic víc v takové chvíli není třeba, protože Bůh slyší i tyto krátké modlitby.
Přes to vše, co jsem tu dnes napsal, bychom se při své soukromé modlitbě měli cítit svobodně. Rozmlouvám sice s Pánem vesmíru. Jenže tento Král králů a Pán pánů je současně mým dobrým přítelem. Dobrý přítel se pozná podle toho, že před ním nemusím nic skrývat.
Otázka na příští týden:
Proč Ježíš řekl Nikodémovi, že se musí znovu narodit? Je to důkaz toho, že Bible zná reinkarnaci?
