Včera jsme se zastavili u otázky, zda existují „démoni“ a pokud ano, zda se člověk, který tyto síly podcení, může dostat do stavu, kdy je na nich zcela závislý.
V synagóze byl člověk, který byl posedlý nečistým duchem... (Lukáš 4,33)
Lukáš popisuje několik příběhů, v nichž se setkáváme s lidmi ovládanými silami zla. Jeden přišel i na bohoslužbu do synagogy. Jakmile spatřil Ježíše, „démon“, který tohoto muže ovládal, zaútočil. Okřikl se na Ježíše, aby ho nechal na pokoji.
Posedlý muž v našem příběhu měl „světlé chvíle“, kdy si uvědomoval, co se s ním děje. A v těchto okamžicích toužil po osvobození. Rád by ze svého nitra vyhnal toho démona, ale byl na to slabý. Tato touha po svobodě ho v sobotu přivedla do synagogy. Setkal se s Ježíšem a získal zpět ztracenou svobodu.
To je dobrá zpráva pro každého, kdo bojuje s nějakou závislostí či posedlostí. Pokud hledá svobodu, může ji najít u Boha. Jakub, Ježíšův bratr, radí: „Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.“ (Jakub 4,7)
Problémem dnešní doby je snaha léčit „posedlost“ jako psychickou nemoc medikamenty. Na rozdíl od běžných nemocí naší psychiky na posedlost léky nepomohou. Možná posedlého dokážou na chvíli zklidnit, vyléčit posedlého ale může jen Bůh. Jen Stvořitel je totiž mocnější než všichni „démoni“ i s ďáblem dohromady, a proto je jen Bůh může z „posedlého“ vyhnat.
Bože, když čtu o tom, jakou moc má ďábel, běhá mi mráz po zádech. Jsem rád, že jsi mocnější a přeji si, abys mne chránil.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Patří čerti do pohádky?
