Pamatuji dobu, kdy většina národa nevěřila v existenci nějakého „nadpřirozena“. Dnes, v době, kdy se chlubíme, že jsme národem ateistů, většina obyvatel v nadpřirozeno věří.
Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí. Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili. (Lukáš 4,14+15)
Ježíš se vrací z pouště, kde se setkal s ďáblem, mezi lidi „v moci Ducha“. Ti, kdo znají Bibli, vědí, co to znamená. Ježíš na své pozemské misi spolupracuje s „Duchem svatým“, který je součástí „Boží trojice“.
Lukáš nám připomíná existenci „nadpřirozena“. Nejsme jediní obyvatelé ve vesmíru. Bůh je představitelem těch mimozemských civilizací, které jsou na naší straně a chtějí nás osvobodit ze závislosti na „temných silách“. Ty představuje ďábel a jeho pomocníci „démoni“.
Ježíš nespoléhal v boji se zlem jen sám na sebe. Volí spolupráci s Duchem svatým a tím dává příklad i nám. Máme totiž jen dvě možnosti. Buď se staneme součástí koalice dobra, nebo zabředneme do sítě zla.
Při čtení evangelií narážíme na příběhy lidí, kteří byli podle tehdejší terminologie „posedlí“. Stali se loutkami, které ovládaly síly zla. Nechali se zotročit ďáblem. Stali se otroky zla.
Něco podobného hrozí i nám. Pokud to nechceme zažít na vlastní kůži, musíme jako Ježíš žít „v moci Ducha“.
Bože, vím, že existují nejen dobré, ale i zlé nadpřirozené síly. Chci s Tebou spolupracovat, protože Ty jsi dobrý.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Čert nikdy nespí!
