Pomalu končí rok, během něhož jsme se každou sobotu společně zamýšleli nad tím, k čemu nám může být víra dobrá. Dnes se podíváme na text, ve kterém apoštol Pavel připomíná nebezpečí, které hrozí i nám.
Vedle Boha, který má pro nás přichystané místo ve svém království, na nás působí i síly zla. Ďábel, původce zla, ví, že si se svým sváděním musí pospíšit. Apoštol Jan v knize Zjevení Jana píše: "Běda však zemi i moři, neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo času mu zbývá." (Zjevení 12,12)
Podívejme se tedy na Pavlovo varování, které je zároveň spojeno s nádherným zaslíbením: "Nedejte se vést láskou k penězům; buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: `Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.´
Proto smíme říkat s důvěrou: `Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?´" (Židům 13,5-6)
Láska k penězům – kdo z nás ji nemá? Kdo z nás není rád, když má dost peněz a nemusí počítat každou korunu? Kdo by odmítl, kdyby mu v práci šéf nabídl zvýšení platu? Je na lásce k penězům něco špatného?
Problém začíná v okamžiku, kdy jsem ochoten kvůli penězům porušit zásady, na kterých stojí a padá můj vztah s Bohem. Moje láska k penězům by měla mít své hranice, za které nepůjdu. Třeba, když bych měl získat bohatství na úkor chudoby jiného člověka. Nebo, kdybych přitom měl porušovat zákony, ty Boží i ty světské...
Pavel nám nabízí něco cennějšího – připomíná Boží přátelství a ochranu. Pokud se mohu spolehnout na to, že je se mnou Bůh, je to podle pisatele listu Židům víc, jak peníze.
Připomíná mi to dobu mého dětství. V každé chvíli jsem věděl, že díky mým rodičům se nemusím bát hladu, vždy budu mít čisté a suché oblečení, doma své místo u stolu i svou postel. Navíc jsem si mohl být jistý tím, že se mne máma nebo táta zastanou, pokud by se mi dělo nějaké bezpráví.
Správná víra mi toto vše nabízí i v dospělém věku. Tentokrát mi bezpečí nenabízí mí stárnoucí rodiče, ale samotný Bůh – vládce vesmíru. Bůh, kterému patří vše na tomto světě i ve vesmíru, který se nám jeví jako nekonečný.
Mám rád modlitbu, kterou nás učí samotný Ježíš. Líbí se mi její začátek. Při modlitbě mohu Boha oslovit: "Otče". Každý den se mohu modlit: "Můj táto, který se o mne staráš. Díky Ti za každodenní chléb i za můj domov, který mám zde na zemi i za ten nebeský domov, kam mne vezmeš v ten správný čas, který znáš jen ty sám. Děkuji Ti za mou rodinu, tu pozemskou i tu nebeskou. Obdivuji, jakou máš se mnou trpělivost..."
Víra mi pomáhá budovat důvěrný vztah s Bohem, ještě důvěrnější, než mám se svými kamarády, rodinou i se svou manželkou. Vztah, díky kterému platí slova: "Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas." (Židům 4,16)
Díky víře poznávám Boha, který je můj Stvořitel i Spasitel. Boha, který mi ukazuje na mé problémy, ale současně mi je pomáhá řešit a překonávat. Stejný Bůh mne také zbavuje všeho, co by mi mohlo bránit na mé cestě do jeho království.
Jen přátelé si mohou říkat všechno. Víra mi pomáhá v poznání, že Bůh je mým nejlepším přítelem, kterému mohu vyprávět o svých vítězstvích, stejně jako o svých prohrách. Proto před láskou k penězům dávám přednost dobrému a důvěrnému vztahu s Bohem, mým milujícím tátou a nejlepším přítelem.
