Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a svými dětmi; hle, přicházejí dny, kdy budou říkat: 'Blaze neplodným, blaze těm, které nikdy nerodily a nekojily!' ...
Tehdy 'řeknou horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přiryjte nás!'“ (Lukáš 23,28-30)
Zbičovaný Ježíš je veden na popraviště. Popravčí četa má obavy, aby tam vůbec došel, a proto nutí Šimona z Kyrény, aby nesl kříž, na kterém má být odsouzenec popraven. Kousek za nimi jde zástup lidí, kteří chtějí vidět Ježíše umírat. Jsou mezi nimi ženy, které Ježíše oplakávají.
Mnozí z těch, kteří jdou za Ježíšem, byli u toho, když se Pilát vzpouzel jejich požadavku, aby Ježíše odsoudil. Matouš píše: Když pak Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: „Já nejsem vinen krví tohoto člověka; je to vaše věc.“ A všechen lid mu odpověděl: „Krev jeho na nás a naše děti!“ (Matouš 27,24+25)
Ježíš nyní připomíná všem, kteří mají podíl na jeho smrti, že pocítí následky svého jednání. A co je horší, pocítí je hlavně jejich děti. Tím, že ho odmítli respektovat jako Mesiáše, ztrácejí Boží ochranu. Na tato jeho slova si vzpomenou, až bude Jeruzalém obléhán a oni budou z hladu pojídat své děti.
Možná také často pláču nad tím, co neovlivním. Ztrácím tím zbytečně čas, který bych měl raději využít k přemýšlení o tom, co musím změnit, abych v budoucnu netrpěl já nebo mí potomci. Spoustu věcí nemohu ovlivnit. Odpovědnost ponesu za to, co ovlivnit mohu. Motivací ke změně může být vědomí, že mé jednání ovlivňuje i štěstí či neštěstí mých potomků.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
