Jak jsem psal v předchozím článku v mé rubrice „Komentáře“, v prvním kole jsem nevolil Jiřího Drahoše ani Miloše Zemana. Volil jsem kandidáta, který mi byl z té devítky nejsympatičtější, bez ohledu na preference.
Teď je přede mnou druhé kolo a já zatím nevím, komu dám svůj hlas. Proč? Je to prosté. Zatímco Miloše Zemana už trochu znám, o Jiřím Drahošovi toho zatím moc nevím.
Miloš Zeman dokáže být vulgární, má-li pocit, že je to namístě. Je velký stratég, který si své tahy plánuje několik kroků dopředu. Dokáže jít tvrdě za svým názorem a nezajímá ho při tom, zda je politicky korektní. Velkým otazníkem je jeho zdraví. Hlava mu slouží, což potvrdí každý, kdo se s ním setká, ale jeho tělo už v takové kondici není.
A Jiří Drahoš? V diskuzích, které jsem mohl sledovat, byl nevýrazný, jeho odpovědi na otázky, ve kterých by mohl „rozdělovat společnost“, vyznívaly dost nekonkrétně, jako by se chtěl zavděčit všem. Určitě budí dojem, že bude slušnějším prezidentem než Miloš Zeman. Jenže já si kladu otázku, zda nebude tak slušný, až se z něj stane „bruselská loutka“.
Zatím nevím, koho budu volit. Doufám, že Jiří Drahoš nakonec změní svůj postoj a zúčastní se všech čtyř debat. Snad se ukáže jako zdatný protivník a projeví se jako muž, který dokáže hájit nejen zájmy své, ale i zájmy celé naší země. Přál bych si, kdyby opustil roli „šedé myši“, jak ho kdosi nazval, a dal jasně najevo své postoje i názory, abych věděl, s kým mám tu čest.
Těším se na televizní diskuze a na to, jak se s nimi oba dva pánové „poperou“. Snad budu mít po jejich zhlédnutí dostatek informací i argumentů pro to, abych se mohl zodpovědně rozhodnout, komu z těch dvou dám svůj hlas.
Zatím nevím, koho budu volit, a také si netroufám tipovat, kdo bude nakonec zvolen. Ale ať to bude Jiří Drahoš nebo Miloš Zeman, přijmu to jako volbu většiny. Bez toho, že bych pak urážel ty, kteří volili jinak než já. Nikdo z nás nemá patent na rozum a dějiny nás navíc učí, že i většina se může mýlit.
