Každý z nás se občas dostává do situací, kdy má pocit, že ho Bůh nevidí a neslyší. Něco podobného prožil mnohokrát i David. Ve svých žalmech opakovaně vyzývá Hospodina, aby mu odpověděl na jeho volání.
Říká se, že za pocity nemůžeme. Otázkou ale je, co s nimi uděláme. Můžeme se v nich dál utápět, ale lepší je v takové chvíli zapojit svůj mozek. V tom nám mohou pomoci i Davidovy žalmy. Často se Boha ptá, proč neslyší jeho prosby, ale také zpívá:
"Nespouští Hospodin oči z těch,
kdo jsou mu věrni,
ucho si nezacpe před jejich voláním.
Přísně však postihne pachatele zla,
na zemi po nich ani stopa nezbude." (Žalm 34,16-17)
To je úžasná zpráva. Bůh si nezacpává uši, když k němu volám. Vyslyší každou mou modlitbu. Vidí mne v každém okamžiku mého života. Ví o všech křivdách, které se mi dějí. A i když se někdy zdá, že se zlí lidé mají lépe než dobří, konečné slovo bude mít Hospodin. Potrestá každé zlo, které nebylo vyznáno.
"Bůh slyší každého, kdo k němu volá,
nikoho nenechá osudu na pospas.
Bůh je blízko zdrceným
a zachraňuje ty, kdo se ocitli na dně." (Žalm 34,18-19)
Mnoho lidí má problém uvěřit tomu, že je jejich nebeský Otec slyší. Jejich rodiče na ně totiž neměli čas a jen málokdy naslouchali tomu, co jim říkaly jejich děti. Ten, kdo nemá milujícího táta a mámu, má problém s vírou v milujícího a také v naslouchajícího Boha.
Hospodin to ale nevzdává. Snaží se nás o své lásce přesvědčit. To ale neznamená, že ten, kdo se modlí, bude ochráněn od problémů a trápení.
"Trápení se nevyhýbá ani věřícímu,
ale Bůh má pro něj vždycky řešení." (Žalm 34,20)
Ať nás postihne jakékoliv neštěstí a trápení, Bůh má vždycky řešení. Díky vzkříšení nám jednou vrátí i ty milé, kteří zemřeli. Proto bychom měli v době problémů prosit svého Boha, aby nám celou situaci ukázal svýma očima.
Další Davidova slova jsou teology považována za proroctví na Mesiáše. Když byl Ježíš na kříži, Římané mu proti všem tehdejším zvyklostem nepolámali kosti. To, co nám připadá jako krutost, bylo milosrdenstvím pro ukřižované, protože tak bylo zkráceno jejich utrpení.
"Chrání všechny jeho kosti,
žádná z nich nebude zlomena." (Žalm 34,21)
Davidova slova se naplnila. Ježíš se na kříži neudusil, jako ostatní odsouzenci. Zabily ho naše hříchy a odloučení od nebeského Otce. To vše podstoupil z lásky k nám.
"Do své vlastní jámy padne bezbožník,
odplatu tam sklidí za svou nenávist.
Svoje služebníky Bůh však vykoupí,
kdo k němu utekl, nebude odsouzen." (Žalm 34,22-23)
Někdy se zdá, že je možné beztrestně ubližovat. Není. Mzdou hříchu je smrt. David ale připomíná Boží milost. Pokud si uvědomím svůj hřích a vyznám ho, Bůh mi odpustí a vykoupí mne od věčné smrti. Proto bych měl odpouštět i já.
