V dnešní době jsme tak zahlceni informacemi, že už někdy nemám chuť a ani sílu poslouchat lidi, se kterými žiji. Může se mi pak stát, že nikdo nenaslouchá ani mně. Přesto je tu někdo, kdo mne slyší.
Už po osmé se budeme věnovat otázce: Máme raději pořádek nebo anarchii? Celý seriál je věnován biblickému Desateru, které v Bibli najdeme na dvou místech - ve 20.kapitole knihy Exodus a v 5.kapitole knihy Deuteronomium.
U třetího paragrafu Božího zákona udělám změnu. Nejdříve si přečteme jeho znění a teprve potom si ukážeme na příkladu, k čemu se Bůh zavazuje:
Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval. (Bible, 2.Mojžíšova 20,7 Ekumenický překlad)
V překladu Bigble Kralické pak zní: Nevezmeš jména Hospodina, Boha svého nadarmo…
V té době byly pohanské slavnosti velice hlasité. Nakonec, to jsme mohli poznat už při tom, jak Jozue hovoří k Mojžíšovi, když sestupují z hory a slyší hluk z tábora, kde lidé tančí okolo zlatého telete. Jozue to komentoval slovy:
Tu Jozue uslyšel, jak lid hlučí, a řekl Mojžíšovi: "V táboře je válečný ryk."
Ale on odvětil: "To nezní zpěvy vítězů, to nezní zpěvy poražených, já slyším halas rozpustilých písní."
(Bible; 2.Mojžíšova 32)
Jakoby pohanští bohové byli nahluchlí. Jak jinak si vysvětlit víru jejich stoupenců, že čím větší povyk, čím více decibelů, tím větší šance na to, že budou božstvem vyslyšeny jejich požadavky.
Rád bych vám připomněl jinou událost z dějin Izraele. O několik století později Židé pod vlivem krále Achaba a jeho ženy Jezábel opustili Hospodina a začali sloužit Baalovi, pohanskému bohu okolních národů.
Bůh poslal proroka Elijáše, aby svolal národ na horu a začal s reformou judaismu. Přečtěme si, jak to dopadlo:
Tu přistoupil Elijáš ke všemu lidu a řekl: "Jak dlouho budete poskakovat na obě strany? Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!"
Lid mu neodpověděl ani slovo.
Elijáš dále řekl lidu: "Jako Hospodinův prorok zbývám už sám, ale Baalových proroků je čtyři sta padesát. Ať nám dají dva býky. Oni ať si vyberou jednoho býka, ať ho rozsekají na kusy a položí na dříví, ale oheň ať nezakládají. Já udělám totéž s druhým býkem: dám ho na dříví, ale oheň nezaložím. Vzývejte pak jména svých bohů a já budu vzývat jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bůh." Všechen lid odpověděl: "To je správná řeč."
Elijáš vyzval Baalovy proroky: "Vyberte si jednoho býka a připravte ho první, protože vás je víc. Potom vzývejte jména svých bohů, ale oheň nezakládejte!"
Vzali tedy býka, kterého jim dal, připravili ho a od rána až do poledne vzývali Baalovo jméno: "Baale, odpověz nám!" Neozval se však nikdo, nikdo neodpověděl. A poskakovali u zhotoveného oltáře.
V poledne se jim Elijáš začal posmívat:
"Volejte co nejhlasitěji, vždyť je to bůh! Třeba je zamyšlen nebo má nucení anebo odcestoval. Snad spí, ať se probudí!"
Oni volali co nejhlasitěji a zasazovali si podle svého obyčeje rány meči a oštěpy, až je polévala krev. Minulo poledne a oni ještě pokřikovali až do chvíle, kdy se přináší obětní dar.
Neozval se však nikdo, nikdo neodpověděl, nikdo tomu nevěnoval pozornost.
Tu řekl Elijáš všemu lidu: "Přistupte ke mně!" Všechen lid k němu přistoupil a on opravil pobořený Hospodinův oltář. Vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, k němuž se stalo slovo Hospodinovo, že se bude jmenovat Izrael. Z kamenů vybudoval oltář ve jménu Hospodinově a kolem oltáře vymezil příkopem prostor pro vysetí dvou měr zrní. Pak narovnal dříví, rozsekal býka na kusy a položil na dříví.
Nato řekl: "Naplňte čtyři džbány vodou a vylijte ji na zápalnou oběť a na dříví!"
Potom řekl: "Udělejte to ještě jednou." Oni to udělali.
Znovu řekl: "Udělejte to potřetí!" Udělali to tedy potřetí.
Voda tekla okolo oltáře a naplnila i příkop. Nastal čas, kdy se přináší obětní dar.
Prorok Elijáš přistoupil a řekl: "Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, ať se dnes pozná, že ty jsi Bůh v Izraeli a já tvůj služebník a že jsem učinil všechny tyto věci podle tvého slova. Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě."
I spadl Hospodinův oheň a pozřel zápalnou oběť i dříví, kameny i prsť, a vodu z příkopu vypil.
Když to všechen lid spatřil, padli na tvář a volali: "Jen Hospodin je Bůh! Jen Hospodin je Bůh!" (Bible, 1.kniha Královská 18)
Baalovi proroci se snažili. Volali, bičovali se, poskakovali… Dělali vše, jak byli učeni od svých duchovních vůdců. Bylo kolem toho spoustu hluku.
Eliáš se nad tím usmívá: „Přidejte hlasitost. Zvyšte decibely. Možná si váš bůh dává po obědě dvacet…“ Nic jim nepomohlo. Oběť zůstala bez povšimnutí.
Kolik decibelů měla Elijášova modlitba?
BOŽÍ ZÁVAZEK VE TŘETÍM PŘIKÁZÁNÍ ZNÍ:
NEBOJ SE, ŽE TĚ NEUSLYŠÍM. VÍM, CO CHCEŠ ŘÍCT DŘÍV, NEŽ TO VYSLOVÍŠ.
U Boha, kterého nám představuje Bible, nemá výhodu ten, kdo dokáže být hlasitý. Náš Bůh slyší i modlitbu němého. Slyší naše prosby i při burácení bouřky nebo ve chvílích, kdy už ani nemáme sílu mluvit. On umí číst naše myšlenky.
Také proto mohl Ježíš ve svém kázání pronést následující myšlenku: „Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.“ (Mat.5,5)
Líbí se vám takový Bůh? Stejný Bůh, který uzavřel smlouvu s Židy u hory Sinaj, nabízí podobnou smlouvu i nám. Chce nám být nablízku. Chce být tím, kdo nás vždy slyší. Je ochotný nám naslouchat vždy, když to potřebujeme.
Příště se podíváme, jak Bůh učil svůj lid šest dnů pracovat a sedmý den odpočívat.
