Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi.“ (Bible, evangelium podle Lukáš 5,10)
Jel jsem tehdy na jaře autobusem kolem Těrlické přehrady. „Mami“, ozval se najednou hlas malé holčičky, „proč ti lidé venku chytají žabičky a dávají je do těch kýblů? Jsou zlí?“ Maminka ji pak vysvětlila, že jsou to dobrovolníci, kteří žábám neubližují, ale zachraňují je. Kdyby je nechytili a nepřenesli přes cestu, většinu z nich by zabila projíždějící auta.
Holčička chvíli mlčela a pak se ptala dál: „Mami, ale v televizi říkali, že se jí žabí stehýnka. Je to pravda?“ Maminka jí pak vysvětila, že někteří lidé žáby skuteční jedí, ale že to nejsou ti, které vidí z autobusu. V té chvíli se malá spokojeně usmála.
Tahle příhoda se mi vybavila, když jsem po delší době četl Ježíšova slova určená Petrovi a vlastně i každému z nás, pokud se rozhodneme přijmout vírou Ježíše za garanta své budoucnosti.
Petr se má stát rybářem lidí. Když jsem to četl jako malý kluk v Bibli, měl jsem různé představy o tom, co to znamená. No a výklady některých lidí jsou až hrůzné.
Ano, víru je možné zneužít a mnohokrát zneužita byla. To ale nemá nic společného s tím, co má na mysli Ježíš. Rybář má lidem, které „uloví“, pomáhat. Smyslem je podobná pomoc, jakou jsem tehdy viděl z okna autobusu.
Křesťanství dnes v naší zemi nemá dobrou pověst. Je to i tím, že si v minulosti někteří křesťané vyložili Ježíšova slova špatně a místo toho, aby lidem pomáhali, tak jim škodili.
Podívám-li se ale na dobrovolníky Adry, Charity nebo Armády spásy, tak hned vím, že dobří rybáři lidí ještě nevymřeli.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
