Nedávno jsem při přelaďování satelitu naladil omylem program, na kterém „věštec“ odhaloval volajícím budoucnost. Nebylo to levné, a přece mu stále volalo dost lidí, hlavně žen.
Hvězdopravci králi odpověděli: "Není na zemi člověka, který by dovedl sdělit to, co král rozkázal. Nadto žádný velký a mocný král nežádal od žádného věštce, zaklínače nebo hvězdopravce takovou věc. Věc, kterou král žádá, je těžká a není nikoho jiného, kdo by ji králi sdělil, mimo bohy, kteří nepřebývají mezi smrtelníky." Král se proto rozhněval, velice se rozzlobil a rozkázal všechny babylónské mudrce zahubit. (Daniel 2,10-12)
Král Nebúkadnesar měl na svém dvoře stovky lidí, kteří mu tvrdili, že mají osobní kontakt s božstvy, a proto mu mohou sdělit to, k čemu se obyčejný smrtelník jen tak nedostane. Král jim nabídl ubytování a stravu a očekával od nich, že mu jeho vstřícnost oplatí, až to bude potřebovat.
Teď přiznávají, že jsou na daný úkol krátcí. Pokud jim král neřekne svůj sen, nevyloží mu ho. Ještě včera tvrdili, že disponují nadpřirozenými schopnostmi, dnes král poznává, že mu tihle darmožrouti nejsou k ničemu.
Přesto je v jejich slovech zajímavá informace. Stvořitel nepřebývá se smrtelníky. Pokud se nám sám nezjeví, sami ho nenajdeme. Není loutkou, kterou bychom mohli ovládat, ale naopak je to on, kdo vládne celému vesmíru. Proto ho může nalézt jen ten, kdo hledá s pokorou a úctou.
Stvořiteli, jsem rád, že mohu vnímat Tvou přítomnost v přírodě a Tvou blízkost v mém osobním životě. Díky, že Tě zajímám.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Nesmyslný rozkaz ...
