Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu udály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli seděli v žíněném šatě, sypali se popelem a činili pokání. Ale Týru a Sidónu bude na soudu lehčeji než vám.
A ty, Kafarnaum, budeš vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš! (Lukáš 10,13-15)
Tato Ježíšova slova člověk při čtení raději přeskočí. K čemu je dobré číst takové vyhrožování? Jenže, když se nad tím, co Ježíš říká, zamyslíme, zjistíme, že je to trochu jinak.
Pokud v naší společnosti někomu řeknu „běda ti“, je to chápáno jako vyhrožování. Jenže tak to Ježíš nemyslí. Mesiáš jen chce ukázat na to, že svobodná vůle má své důsledky. Každý má možnost vybrat si svou cestu, ale svobodné rozhodnutí je to až ve chvíli, kdy znám následky svého rozhodnutí.
V tomto kontextu je třeba hledat vysvětlení toho, proč Ježíš říká tato svá slova. Nebrání lidem, aby ho odmítli. Tuto možnost jim nebere. Jen je chce upozornit, co je na konci této volby. Pokud odmítnou pomoc Mesiáše, bude na konci jejich cesty smrt.
Proč? Protože obyvatelé těchto měst viděli spoustu Ježíšových zázraků a mocných činů. Viděli jak uzdravoval, křísil mrtvé, očišťoval malomocné a zbavoval posedlé démonů. To vše viděli na vlastní oči, a přesto odmítli uznat, že Ježíš je Mesiáš. Svým odmítáním Mesiáše si sami sobě podepsali ortel smrti. Navíc se jedná o věčnou smrt, z níž už není vzkříšení.
Ježíšovo běda platí i dnes. I dnes mi Stvořitel v Bibli ukazuje, o čem bych měl přemýšlet ještě dřív, než se rozhodnu, zda půjdu s ním, nebo se životem vydám sám.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
