Jsou situace, kdy neovlivníme, v jaké společnosti se ocitneme. Já si například v době základní vojenské služby nemohl vybírat, kdo bude spát na vedlejší posteli. O tom, kdo mi bude velet ani nemluvě.
Také Ježíš se dostal do situace, kdy mu jeho "společníky" vybíral někdo jiný: Nad hlavu mu dali nápis o provinění: "To je Ježíš, král Židů." S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.
Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou a říkali: "Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej znovu postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!"
Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali: "Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský - ať nyní sestoupí s kříže a uvěříme v něho! Spolehl se na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: `Jsem Boží Syn!´"
Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní. (Matouš 27,37-44)
Na Golgotě byly to ráno vztyčeny tři kříže. Uprostřed visel Ježíš a nad hlavou měl ceduli s nápisem "Král Židů". (Marek 15,26) Na krajních křížích byli spolu s ním ukřižováni dva povstalci. Kralický překlad říká, že to byli "lotři".
Podle Matouše se i tito dva přidali a uráželi Ježíše spolu s těmi, kteří stáli pod kříži. Jeden z nich ale podle Lukáše poznal, že vedle něj visí na kříži král celého vesmíru, zatímco druhý se rouhal až do Ježíšova konce.
Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: "To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!"
Tu ho ten druhý okřikl: "Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen ke stejnému trestu. A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal."
A řekl: "Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království."
Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji." (Lukáš 23,39-43)
Ježíš nerozlišuje lidi na lotry a spravedlivé. Nakonec, podle Pavla nikdo z lidí není spravedlivý, protože "všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy..." (Římanům 3,23) Ježíš své království nabízí každému člověku. Bez ohledu na to, zda je na začátku nebo na konci své životní pouti.
Věčný život mohli získat oba dva "lotři". Jen jeden z nich po něm toužil a dostal ho, na rozdíl od toho druhého, který se raději rouhal. Sám rozhodl o svém definitivním odsouzení.
Ježíš neprotestoval, že je jako král zařazen mezi lotry. Přijal jejich společnost. Když mu nadávali, neprotestoval. Láska, která i v této těžké chvíli vyzařovala z jeho obličeje, pomohla jednomu zločinci přijmout vírou dar spasení.
Umíral a stále ještě slyšel Ježíšův slib: "Amen pravím ti dnes budeš se mnou v ráji." Pak zavřel oči a čas pro něj přestal běžet. Až je po vzkříšení znovu otevře, bude se mu zdát, že je teprve před chvílí zavřel. Vlastně to pro něj bude "dnes".
Pane, pomoz mi, abych i v lidech, kteří jsou považováni za "lotry", viděl možné obyvatele tvého království. Aby pak oni v mých očích i v mém jednání s nimi mohli vidět Tvou lásku.
