Ježíš prohlásil, že je pravda. Proto můžeme věřit každému slovu, které vyřkl. Když se ho učedníci ptají na zničení chrámu a na jeho druhý příchod, odpovídá také pravdivě, i když věděl, že mnohé jeho slova odradí.
Ve své odpovědi vyzývá své následovníky: "Modlete se, abyste se nemuseli dát na útěk v zimě nebo v sobotu. Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude. A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou tyto dny zkráceny." (Matouš 24,20-22)
Nevím jak vám, ale mně se tato předpověď nikdy nelíbila. Vždy, když jsem četl tato slova, mne naplnil zvláštní strach. Nejen strach ze soužení, ale současně i strach z toho, že to nezvládnu a zradím svého Spasitele.
Apoštol Petr nám ve svém listu prozrazuje, kdo bude stát za vším tím zlem, se kterým se Ježíšovi žáci budou potkávat: "Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako `lev řvoucí´ a hledá, koho by pohltil." (1.Petrův 5,8)
Podobně mluví i apoštol Jan v knize Zjevení: "Drak v hněvu vůči té ženě rozpoutal válku proti ostatnímu jejímu potomstvu, proti těm, kdo zachovávají přikázání Boží a drží se svědectví Ježíšova." (Zjevení 12,17)
Nejsou to vůbec pěkné vyhlídky. Ale, Ježíš slibuje, že bude s námi. Minule jsem vzpomínal císaře Nera. Byl prvním, kdo zahájil velké pronásledování křesťanů. Říká se o něm, že nechal zapálit Řím, aby měl silnou inspiraci pro novou báseň. Když pak viděl následky svého činu, svedl vše na křesťany a získal tak záminku pro jejich pronásledování.
Tisíce křesťanů pak umíraly mučednickou smrtí. Tak, jak je to předpovězeno v listu Židům: "Jiní zakusili výsměch a bičování, ba i okovy a žalář. Byli kamenováni, mučeni, řezáni pilou, umírali pod ostřím meče. Chodili v ovčích a kozích kůžích, trpěli nouzi, zakoušeli útisk a soužení. Svět jich nebyl hoden, bloudili po pouštích a horách, skrývali se v jeskyních a roklinách země..." (Židům 11,36-38)'Nero, kterého si ďábel použil k pronásledování křesťanů, nedopadl dobře. Jeho konec nebyl šťastný. Uběhlo pár let a spáchal sebevraždu. Měl strach z toho, že bude odsouzen na smrt a tak si vzal raději život sám.
V dnešním textu je zvláštní Ježíšovo zaslíbení: "A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou tyto dny zkráceny." Ježíš nezatajil, co nás čeká. Ale slibuje, že věci nenechá zajít tak daleko, abychom v tom soužení padli.
Mezi křesťany, trpícími pro jméno svého spasitele, a mezi svévolníky, kteří trpí v důsledků svých hříchů, je jeden zásadní rozdíl – Bůh své věrné nenechá padnout. Zasáhne dřív, než by je soužení dovedlo ke ztrátě víry. Ve chvílích soužení, nezůstanou sami. Autor listu Židům píše: "A ti všichni, ačkoliv osvědčili svou víru, nedočkali se splnění toho, co bylo zaslíbeno, neboť Bůh, který zamýšlel pro nás něco lepšího, nechtěl, aby dosáhli cíle bez nás." (Židům 11,39+40)
Pane, přiznávám, mám strach, když čtu o soužení a pronásledování. Pomáhá mi Tvé ujištění, že budeš se mnou. Věřím, že s Tebou obstojím.
