Prezidentkou této země by mohla být žena

Zatím v tomto směru vedou muži, ale vždyť je známý fakt, že žena víc vydrží. A ještě na ní může být i hezký pohled. Tak proč si příště nezvolit do prezidentské funkce ženu? O jedné možné adeptce už vím. Dělala jsem s ní rozhovor.

Nešlo tedy o rozhovor o možné kandidatuře na funkci hlavy státu, jen jsem chtěla přiblížit jednu ženu, která pracuje v oboru ne zrovna veřejností ceněném a to v politice. Málo lidí přitom ví, co taková práce skutečně obnáší. Rozhovor vznikl pro Pirátské listy.

Nahlédnutí do života pirátky Michaely Schwarzové
Představujeme sympatickou mladou ženu ze severu Čech, která v pirátském hnutí našla životní náplň i lásku. Jmenuje se Michaela Schwarzová a je místopředsedkyní Krajského sdružení Ústeckého kraje České pirátské strany.

S Michaelou jsem se potkala na předvolební akci Pirátů, kdy jsem šla zjistit, co jsou vlastně Piráti a Pirátky zač. A dobře jsem učinila. Pochopila jsem, že vše co říkají, myslí vážně. A že dělají politiku s vnitřní poctivostí a nadšením. V podstatě vzápětí jsme si začaly tykat a nyní, když jsem četla její životní vyznání na facebooku, tak jsem jí požádala o rozhovor, v němž nahlédneme blíž do její duše i do „pirátské kuchyně“.

Co tě přivedlo do politiky?

Zaktivizovaly mě až protesty proti smlouvě ACTA v únoru 2012. Ale k politice mě to táhlo už od revoluce. Jako čtyřletá si vybavuji zakouřený obývák plný dospěláků, všichni u televize a hltali jsme každou informaci. Ve školce jsem kreslila znak Občanského Fóra, vykřikovala Havel na Hrad a zpívala Kryla. Myslím, že si tenkrát paní soudružka učitelka vzala i mamku stranou a mluvila ji do duše, že není ještě nic jisté.
Ve škole jsem vždy hlásala, že mým největším snem je, stát se první českou prezidentkou. Ještě se mi to klidně může vyplnit.
Bouřlivá puberta zájem o politiku upozadila a já se začala zase zajímat o občanský život až po porodu svého prvního syna v roce 2008.  Až díky němu jsem si uvědomila, že je potřeba přidat ruku k dílu a spolupodílet se na fungování našeho státu. Jen jsem stále nevěděla, jak začít. A pak jsem objevila Pirátskou stranu, myslím, že jsem četla nějaký rozhovor s Ivanem Bartošem a zdálo se mi, že mluví velmi rozumně. Na internetu jsem si zjistila, jakýprogram ti Piráti vlastní mají a hned poté jsem se registrovala na stranickém fóru jako registrovaný příznivec a zažádala o členství. Bylo rozhodnuto. V červnu 2012 jsem byla přijata.

Jaké téma je ti z pirátského programu nejbližší?

Protože jsem tzv. PoActa člen, je jasné, že mě v tu chvíli nejvíc pálilo téma cenzury internetu a svobodného přístupu k informacím obecně.
Asi nemůžu říct přesně, které téma je mi nejbližší. Celkově mám ráda ten liberální přístup. Mám dvě děti a chci pro ně samozřejmě to nejlepší, v první řadě vzdělání. Jsem zastáncem spíše alternativní výuky, kde se k dítěti přistupuje individuálně. V dnešní informační době, už není potřeba se učit dlouhé texty nazpaměť. Je potřeba naučit děti si informace najít, zpracovat, vyhodnotit a pochopit. Když vezmu, že se u nás vyhrávají volby pomocí tzv. Fake news, je téma vzdělávání velmi aktuální a na reformu, už včera bylo pozdě.

Jak vypadá tvůj běžný pracovní den?

Před rodičovskou dovolenou jsem krátce pracovala jako vedoucí baristů v chráněné kavárně, kde jsme pomáhali tělesně, mentálně i psychicky postiženým s uplatněním na trhu práce. Zkušenost to byla velmi zajímavá, některé dny a situace byly velmi náročné, ale člověk ze sebe mohl mít dobrý pocit. Ráda se tam vracím jako host. Největším koníčkem byla vždy politika a práce v Pirátské straně.
Momentálně bydlíme mimo město v malé vesničce u Chomutova a díky tomu, že jsme strana moderní, tak většinu práce zvládnu přes internet, s výhledem do přírody a s dcerou na klíně. Kolegové jsou ke mně velmi vstřícní a snaží se mi ve všem vycházet vstříc, ať už to je to místo nebo čas zasedání, kde je potřeba být fyzicky, anebo byli velmi tolerantní i  v době mého šestinedělí. I když většina z nich děti ještě nemá vůbec.

Děláte jako Piráti nějaké akce pro veřejnost?

Ano a rádi. Pořádáme různé přednášky, debaty. Velmi populární je festival VyOsení, kde vystupují kapely a muzikanti, kteří nejsou zastupováni Osou nebo jinými kolektivními správci. V Ústeckém kraji byly často pořádané různé úklidové akce, hlavně v Žatci, kde jsme měli toho času jednu z nejaktivnějších buněk. Podporujeme různé výstavy, vzdělávací akce.
Doufejme, že brzy budeme mít v Ústeckém kraji také svoje Pirátské centrum, tzv. ÚPICE, kde se budou různé akce konat s větší pravidelností.
Už se jedná o místě a všichni se moc těšíme. Bude možnost nás tam kdykoli navštívit a jen tak si poklábosit o Pirátech, životě, politice. Svou kancelář tam bude mít i náš poslanec za Ústecký kraj Mikuláš Peksa. Bude to určitě báječné místo na setkávání.

V souvislosti s komunálními volbami nás čeká též netradiční kampaň spojená s dobrovolníky a jejich nápady?

Určitě, bez dobrovolníků by to vůbec nešlo. V Ústeckém kraji nás bylo před volbami asi 26 členů a to by se bez pomoci nedalo zvládnout. I tak si někteří z nás sáhli na dno a opravdu makali 24 hodin denně.
Teď se snažíme zapojit nové členy a pomalu narůstáme. Kampaň bude hlavně kontaktní, jako ty předešlé. Záleží teď jen, kde budeme všude kandidovat a jak se nám zase podaří zapojit dobrovolníky. Každý dobrý nápad je vítán. Kdo by se chtěl zapojit, stačí mrknout na stránky a kontaktovat osobu pro určitý region.

Co ti tvá aktivita v pirátské straně dala a co případně vzala?

Dala mi samozřejmě spoustu zkušeností, poznala jsem opravdu mnoho báječných lidí. Ač jsme snad každý jiný, spojuje nás společná věc a cíl. Myslím, že zrovna v Ústeckém kraji jsme dobrá parta lidí.
Aktivita v Pirátské straně mi dala i partnera, kterého jsem poznala před volbami do poslanecké sněmovny v roce 2013.
A co mi vzala? Určitě ne v negativním smyslu, jen spoustu času, občas i nervů a  peněz.

Děkuji za rozhovor a těším se na viděnou na některé z akcí. Vlasta Fišrová