Hovory s bezejmenným poutníkem - odpočiň si

Někdy jsme unavení a stále nám v hlavě zní, tohle ještě udělej, a tamto, a měl bys... ty myšlenky ale nejsme my, to naučené vzorce chování z dětství, školy, kdy nám vtloukali do hlav, co všechno musíme. Nemusíme, můžeme zvolnit.

Poutník říká:

Znásilňujeme sami sebe, aniž si to uvědomujeme, pak se divíme, že nás druzí znásilňují,, terorizují a někdy dochází i k fyzickému napadání, ale o tom už jsem psal, že karma není to, že nás někdo znásilnil, ale že my sami sebe znásilňujeme, nedopřejeme si lásku, klid, odpočinek a jen se za vším honime, ať je to cokoliv

Odpočinek

Máš za sebou náročné dny?
Pracuješ poslední dobou hodně nebo vytváříš různé věci a jsi v jednom kole?
Máš každý den tolik drobností a úkolů, kterým se musíš věnovat?
Odpočiň si.

Lehni si nebo se posaď do pohodlné židle či křesla a opři se. Možná, že si můžeš lehnout i venku na prosluněný trávník. Zavři oči, zhluboka se několikrát nadechni a vydechni. S výdechem vždy propouštěj napětí ze svého těla i mysli.

Nemusíš. Nic teď nemusíš. Dopřej si alespoň minutu hlubokého uvolnění - teď nic neřešíš, nevytváříš a nikdo po tobě nic nechce. Dokonce ani ty sám/a po sobě teď nic nevyžaduješ.

Zhluboka a pomalu dýchej a rozplývej se celým svým tělem a myslí do blaženosti odpočinku. Zasloužíš si ho.

-------------------------------------------------

Kolikrát jsem v práci unavená z věčného dívání se do rozsvíceného monitoru a přemýšlení, práce je to sice zdánlivě lehká, nenáročná fyzicky, sedím v teple, ale někdy je toho opravdu příliš. Myšlenek, které se rojí hlavou. Proto nezapomínám na chvíle, kdy cíleně vypínám mysl, dívám se třeba na květinu, soustředím se na hřejivý nápoj, čaj roiboss, vyjdu ven, dívám se do korun stromů, poslouchám zpěv ptactva.

Osvícenější zaměstnavatelé zkracují pracovní dobu, protože vědí, že se jim to vyplatí. Zaměstnanci totiž dovedou odvést kus práce i v menším čase, a v tom volném, který jim přibude, pak relaxují, věnují se svým koníčkům, jsou méně unavení, a tudíž zas v pohodě zvládnou ten kus práce, který po nich zaměstnavatel vyžaduje. Někde to už pochopili, v Čechách zatím moc ne.

Téma navazuje na předchozí mé hovory s bezejmenným poutníkem:

O doteku

O vztazích

Jak jsme se potkali