Pohne Skippy zemskou osou?

Přesně před šesti lety obrovské zemětřesení v Chile o magnitudu 8,8 zkrátilo trvale den o 1,26 mikrosekundy a vychýlilo zemi o 2,7 tisíciny stupně. Co s tím má společného Austrálie? Odpověď zní Skippy....

   World jump day. Zdá se to jako šílená myšlenka. Pohnout osou naší modré planety, změnit délku dne nebo ovlivnit oteplování tím, že masa lidí naráz vyskočí.Projekt se zakládá na výzkumu mnichovského profesora gravitační fyziky Hanse Petera Nieswarda. Většina vědců to nazývá "roztomilým nesmyslem", Vídeňský fyzik Peter Christian Aichelburg se domnívá, že by lidi museli vyskočit tak vysoko, až by zmizeli ve vesmíru. Na druhé straně tu ale máme důkaz, že osou země lze opravdu pohnout
    Přesně před šesti lety obrovské zemětřesení v Chile (jedno z nejsilnějších v dějinách měření zemětřesení) o magnitudu 8,8 zkrátilo trvale den o 1,26 mikrosekundy a vychýlilo zemi o 2,7 tisíciny stupně. Odkaz na naměřené údaje je zde.

        Jak s tím vším souvisí Austrálie?  Odpověď zní Skippy. Kdo by neznal populární Australský seriál o přátelství mezi klokaní samicí a chlapcem. A právě jméno této oblíbené zvířecí postavy si propůjčila australská vláda pro krycí název nejvíce utajovaného programu na záchranu Austrálie. To, co se na následujících řádcích dočtete, bude znít opravdu velice bláznivě. Program započal sice až v roce 2007, myšlenka je však o několik desetiletí starší. V roce 1960 22.května zasáhlo Chile doposud nejsilnější zemětřesení v novodobých dějinách. Následkem bylo cca 2000 mrtvých, 2 miliony poškozených, tsunami, výbuch sopky a jak se později ukázalo, i vychýlení zemské osy. To zaujalo Australské biology a přední vědce, kteří si již léta lámali hlavu tím, jak se zbavit přemnožených králíků. Musíme si uvědomit, že situace na tomto nejmenším světadíle byla opravdu alarmující a pokusy s vysazením lišky, rysa či vyhubením pomocí myxomatózy zcela selhaly. Laboratorně bylo zjištěno, že vychýlení země ze své osy, má za následek prudký pokles rozmnožování hlodavců, čili nejen králíků, ale i dalších kalamitních tvorů, potkanů a krys. Nejprve byl tento poznatek opomíjen až do doby před 10ti lety, kdy přišel na svět první World jump day. V hlavě profesora Stephena Walkera, děkana katedry věd na univerzitě v Queenslandu se zrodil zdánlivě neuskutečnitelný nápad, pohnout zemskou osou. Oslovil s tímto nápadem miliardáře Cliva Palmera, předsedu Palmer United Party a začali se dít věci. Po celém Jižním Walesu začali vznikat utajované klokaní farmy. Zde byli a jsou stále cvičeni klokani pro jednu jedinou věc. Na signál, který jim je zaslán přes zabudovaný čip v mozku, vyskočit. Jsou pak vypouštěni do přírody, monitorováni a neustále je sledován jejich počet. Je přesně vypočítáno, kolik je zapotřebí klokanů. Situaci nahrává fakt, že i klokani, hlavně větší druhy, jsou v Austrálii také přemnoženi. Kýženého počtu klokanů se tak zřejmě Australané dočkají dříve, než v plánovaném roce 2020. 
      Jistě si kladete otázku, jak by mohlo stádo klokanů pohnout zemskou osou. Vraťme se tedy opět k Chile roku 2010 a ještě trochu hlouběji na Sumatru 2006. Oboje má společné silné zemětřesení s následkem pohnutí zemské osy a zkrácením dne. Ačkoliv bylo zemětřesení na Sumatře silnější, nežli v Chile, země byla odkloněna méně, než při zemětřesení v Chile. Richard Gross z Laboratoře tryskového pohonu zjistil, že to má souvislost se zeměpisnou šířkou. Čím dále od rovníku, tím věší páka a menší síla potřebná k pohnutí zemí.

        Nechme se tedy překvapit, zda se podaří Skippymu pohnout zemskou osou.