Nikdy, ( i když mi maminka vždycky říkala: "Ty špatně dopadneš!") jsem si nepředstavoval, že budu žít s kurvou. A dokonce, že ji budu přede všemi obhajovat a prát se za ní.
Vždy jsem si zakládal na tom, že jsem slušný člověk, který všechny zdraví; a když spatří mladou maminku stojící s kočárkem u tramvaje či autobusu, ihned nabídne pomocnou ruku. Vyhýbal jsem se, celý život, hádkám a jakýmukoliv náznaku násilí. Ale v poslední době zjišťuji, že jsem se dostal do tíživé životní situace. Zjistil jsem, že žiju s kurvou. Nedovedete si představit jaké to je žít s tímto zjištěním. Jaký problém je ji přede všemi tajit. A to i přesto, že bych byl přešťastný, kdyby ji všichni kolem mě přijali jako rovnou mezi rovnými.
Bojím se o ní, přestože mi přináší nepředstavitelné problémy. Jen jednou jsem ji veřejně představil. Výsledek? Rvačka? Neuvěřitelná rvačka k vůli jedné, dle mě hezké, dle jiných nehezké - kurvě. Od té doby ji schovávám. Přestal jsem mít odvahu ji představit.
Ale je přetěžké žít s vědomím, že ta má (ať si říká každý co chce) je nejlepší na světě. Dneska jsem se konečně zmužil. A je mi jedno jestli se bude chtít někdo k vůli ní prát - ať se pere. A to i přesto, že vím, že jí může mít, a nebo dokonce má - každý. Ale ta má kurva, je jediná. Ať si říká kdo chce. Jenom já ji mám a nikomu ji nedám.
Dovolte abych svou kurvu představil: její jméno je Pravda.
